Viktor Orbán tentokrát nešetří kritikou na adresu OSN. Organizace je podle něj vyčerpaná, mezinárodní instituce za poslední dekádu extrémně zeslábly. A co s tím? Americký prezident Donald Trump podle maďarského premiéra přišel s odpovědí: „Udělejme místo nich něco nového a dejme věcem nový impuls.“ Výsledkem je Rada pro mír, nová platforma, která si klade za cíl nahradit to, co tradiční struktury údajně nedokážou.
Orbánova slova zazněla v předvečer inauguračního zasedání Rady míru ve Washingtonu. Pozváno bylo sice kolem šedesáti zemí, ale dorazit mělo přes čtyřicet z nich. Maďarsko mezi nimi nechybí – podle Orbána právě díky své „tradičně mírové politice“. Slovensko zastupuje ministr zahraničí Juraj Blanár, který přijel jako pozorovatel místo premiéra Roberta Fica. Rada pro mír vznikla oficiálně 22. ledna během Světového ekonomického fóra v Davosu. Původně měla řešit obnovu Pásma Gazy, ale její mandát se rychle rozšířil na globální konflikty.
Když se mír dělá mimo New York
Generální tajemník OSN António Guterres sám varoval před „světem plným chaosu, nejistoty a systematického porušování mezinárodního práva“. Pět stálých členů Rady bezpečnosti drží právo veta, což v praxi často znamená paralýzu. Diskuse o reformě probíhají desítky let, konkrétní změny se ale nedaří prosadit. Orbán a Trump evidentně vsadili na jinou strategii: místo čekání na reformu OSN vytvořit paralelní strukturu.
Mezi zakladateli výkonné rady najdeme bývalého britského premiéra Tonyho Blaira, Trumpova zetě Jareda Kushnera i ministra zahraničí USA Marca Rubia. Jde o směs politiků, diplomatů a osobních důvěrníků amerického prezidenta. Orbán věří, že z této iniciativy může vzniknout „plně funkční mezinárodní organizace“, která překročí původní zaměření na Blízký východ.
Nahradit, nebo reformovat?
Může ale nová rada opravdu nahradit OSN? Experti sice připouštějí problémy světové organizace, její roli ale považují za nenahraditelnou. Česká republika vnímá OSN jako klíčovou platformu pro řešení globálních problémů a zdůrazňuje potřebu reforem zevnitř. Myšlenka na zrušení OSN se podle expertů jeví jako nerozumná.
Trumpova Rada pro mír zatím působí spíše jako klub vybraných spojenců než jako univerzální platforma. Přinejmenším v tuto chvíli není jasné, jak by mohla získat legitimitu srovnatelnou s OSN, kde má křeslo 193 členských států. Jenže pokud tradiční instituce opravdu selhávají, není pokus o alternativu pochopitelný?
Orbán se k detailům úlohy Rady míru chce vyjádřit až po návratu z Washingtonu. Zatím zůstává otázka, jestli jde o vážný pokus reformovat globální správu míru, nebo spíš o politické gesto, které má především demonstrovat sílu nové americké administrativy a jejích spojenců. Odpověď možná ukáže, jestli svět potřebuje nové instituce, nebo jen odvahu opravit ty staré.
Zdroj info: TASR
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
