Sedmdesát pět lidskoprávních organizací varovalo Evropskou unii: pokud chce deportovat více lidí, neměla by kopírovat americkou ICE. Podle nich se ale EU vydává právě tímto směrem. Návrh nařízení, který je už v implementační fázi, by mohl proměnit evropské ulice, školy i nemocnice v prodlouženou ruku migrační policie – včetně domovních razií bez soudního příkazu.
Ironie celé situace? Zatímco evropští politici veřejně kritizují Trumpovu imigrační politiku a „ponižování migrantů“ v USA, sami připravují systém, který by mohl fungovat podobně. Michele LeVoy z Platformy pro mezinárodní spolupráci ohledně migrantů bez dokladů to formulovala přímo: „Nemůžeme být pobouřeni z ICE ve Spojených státech, zatímco podporujeme tyto praktiky v Evropě.“
Co vlastně EU chystá
Návrh má jasný cíl: zvýšit počet deportací lidí bez legálního pobytu. Dnes se do země původu vrátí jen jeden z pěti takových migrantů a to se roky nemění. Loni se sice míra deportací vyšplhala na 27 procent, nejvíc za šest let, ale Komisi to nestačí.
Řešení? Razantnější metody. Policie by mohla prohledávat soukromé domy bez soudního příkazu, hromadně sbírat osobní data a sdílet je mezi členskými státy. Veřejné služby – nemocnice, školy, úřady – by měly hlásit lidi bez dokladů. Vzniknout mají i deportační centra mimo území EU, kam by se posílali žadatelé o azyl ještě před vyřízením jejich žádosti.
Zní to povědomě? Přesně takhle funguje americká ICE. A přesně to se teď podle humanitárních organizací odehrává v Minnesotě, kde po měsících tvrdého zásahu proti nelegální migraci vzniká zdravotní krize. „Těhotné ženy, děti a lidé s chronickými nemocemi se jednoduše vyhýbají vyhledání základních zdravotnických služeb, i v nouzových situacích,“ varuje Andrea Soler Eslava z Médecins du Monde.
Když sledovací systém nahradí solidaritu
Šestnáct expertů OSN na lidská práva poslalo koncem ledna EU devatenáctistránkový dopis plný výhrad. Ptají se mimo jiné, jestli celý plán není motivovaný spíš politickým tlakem než skutečnou potřebou. Stigmatizace migrantů jako příčiny bytové krize nebo jiných domácích problémů – to přece není skutečné řešení.
Alamara Khwaja Bettum ze Statewatch jde ještě dál: „Zvyšování dohledu, policejních kontrol a rasového profilování jen posiluje rasismus a agendu krajní pravice – nesnižuje migraci.“ Emmanuel Achiri z Evropské sítě proti rasismu připomíná, že opatření dopadnou hlavně na komunity vystavené rasové diskriminaci.
EU se oficiálně hlásí k boji proti strukturálnímu rasismu. Zároveň připravuje systém založený na „rasovém podezření, udávání, zadržování a deportacích,“ jak to formulovaly organizace v pondělním prohlášení. A dodávají: „Evropa ví ze své vlastní historie, kam mohou vést systémy dohledu, hledání obětních beránků a kontroly.“
Pakt, který má všechno změnit
Celý plán je součástí širší reformy – Paktu o migraci a azylu, který vstoupí v platnost v červnu letošního roku. Schválený byl na jaře 2024 po letech vyjednávání. Zavádí zrychlená řízení na hranicích, koncept „bezpečných třetích zemí“ a možnost zpracovávat žádosti o azyl mimo EU.
Minulý týden europoslanci z řad středopravicových a krajně pravicových frakcí podpořili změny, které úřadům dávají ještě víc možností – včetně deportací do zemí, kde dotyčný nikdy nebyl. Česká republika se sice při hlasování zdržela, ale pakt je pro ni právně závazný a musí přizpůsobit své předpisy novým evropským pravidlům.
Efektivnější deportace nejsou odpovědí na migrační výzvy, ale politickou reakcí na volební zisky krajní pravice. A systém, který stavíme na strachu a kontrole, nakonec ohrozí základní svobody nás všech – nejen těch bez dokladů.
Zdroj info: The Guardian
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

