Aktuálně:

Berlín sází na kamikadze: Bundeswehr kupuje tisíce dronů za stovky milionů eur

10.02.2026, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Berlín sází na kamikadze: Bundeswehr kupuje tisíce dronů za stovky milionů eur

Německá armáda se chystá na válku 21. století – ministerstvo obrany právě připravuje masivní nákup kamikadze dronů za 536 milionů eur. Jde o historický krok. Poprvé bude Bundeswehr disponovat skutečnými útočnými bezpilotními systémy, nejen průzkumnými stroji. A poprvé v takové míře vsadí na domácí startupy místo tradičních zbrojařských gigantů.

Když startup dostane půl miliardy

Zakázka míří ke třem německým firmám: Helsing, Stark Defence a Rheinmetall. První dvě jsou relativně mladé společnosti specializující se na vojenské technologie nové generace. Pro Bundeswehr dodají takzvanou „loitering munition“ – vyčkávající munici, jak zní oficiální termín pro drony, které krouží nad bojištěm, čekají na cíl a pak se do něj řítí jako řízená střela.

Společnost Helsing dodá model HX-2 – dvanáctikilový stroj startující z katapultu, který už prošel bojovými testy na Ukrajině. Virtus od Stark Defence je jiný: startuje svisle, bez rampy, létá přes hodinu. „Je určen k ničení nepřátelských tanků, protiletadlových raketových systémů, nebo radarových stanovišť,“ popsal loni v prosinci Josef Kranawetvogl, viceprezident Stark Defence. Bojová hlavice váží až pět kilogramů.

Litva jako testovací polygon

Kam s tím vším? Primárně na východ. Drony jsou určeny pro Panzerbrigade 45, která má být do roku 2027 trvale dislokována v Litvě – součást posílení východního křídla NATO jako odpověď na ruskou agresi vůči Ukrajině. Generálporučík Christian Freuding, inspektor pozemních sil, už loni na podzim oznámil ambiciózní plán: do roku 2027 první baterie se středním dosahem, do roku 2029 pak dalších pět jednotek. Německo nechce jen nakoupit hračky. Chce vybudovat systematickou kapacitu pro vedení moderní války, kde drony hrají klíčovou roli.

Umělá inteligence jako pojistka

HX-2 od Helsingu je podle výrobce „imunní“ vůči elektronickému rušení – i když protivník zablokuje signál, dron díky AI dokáže sledovat cíl dál. Navíc může operovat v roji, koordinovaně s dalšími stroji. To je zásadní rozdíl oproti klasickým dronům, které při ztrátě spojení prostě spadnou, nebo se automaticky vrátí.

Virtus zase nepotřebuje pevnou základnu. Startuje svisle, může létat i sto kilometrů daleko a operátor mu cíl přiřadí až za letu – funguje jako šachová figura, která se pohybuje po desce, dokud nedostane rozkaz zaútočit.

Historický zlom v praxi

Bundeswehr měl dosud jen průzkumné drony. Útočné systémy? Nula. Ruská invaze na Ukrajinu byla pro Německo historický zlom. Kancléř Scholz po únoru 2022 slíbil modernizaci armády a stovky miliard do obrany. Kamikadze drony jsou jedním z prvních hmatatelných výsledků.

Podle dostupných informací má celkový plán zahrnovat až 12 000 kusů těchto systémů, s celkovou investicí až 900 milionů eur. Tři německé firmy by měly dostat kontrakty kolem 300 milionů eur každá – největší nákup tohoto typu v historii Bundeswehru vůbec.

Berlín bere válku dronů vážně. A bere vážně i domácí průmysl – místo aby objednával v Izraeli nebo USA, vsadil na vlastní startupy a tradiční zbrojovky. Budou tyto stroje opravdu fungovat, až přijde na lámání chleba? Ukrajina ukázala, že drony mohou být zásadní zlom. Německo teď sází na to, že dokáže tento trend nejen sledovat, ale i řídit.

Zdroj info: n-tv.de

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.