Aktuálně:

Portugalsko zvolilo socialistu prezidentem, ale krajně pravicová vlna roste

09.02.2026, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Portugalsko zvolilo socialistu prezidentem, ale krajně pravicová vlna roste

António José Seguro vyhrál prezidentské volby s 66,8 procenty hlasů. Jeho krajně pravicový soupeř André Ventura sice prohrál, ale získal třetinu voličů – víc než kdykoli předtím. Portugalsko tak potvrdilo svou demokratickou stabilitu, zároveň ale ukázalo, že polarizace společnosti sílí.

Vítězství s trpkou příchutí

Seguro, umírněný socialista, zvítězil jasně. Ve druhém kole získal téměř dvě třetiny hlasů, zatímco Ventura zůstal na 33,2 procentech. Jenže když se podíváme blíž, zjistíme, že Ventura dosáhl historicky nejlepšího výsledku pro krajní pravici v Portugalsku. Jeho strana Chega před sedmi lety prakticky neexistovala. Loni v parlamentních volbách získala 22,8 procenta. Teď, v prezidentských, skoro třetinu.

Seguro sice vyhrál, ale Ventura neprohrál. Portugalská společnost se rozděluje – a tradiční pravice ztrácí půdu pod nohama. Vládní Demokratická aliance, která loni vyhrála parlamentní volby, získala 31,2 procenta. Chega ji teď v preferencích předhání.

Když bouře komplikují demokracii

Volby proběhly v mimořádných podmínkách. Portugalsko zasáhly smrtící bouře, které si vyžádaly lidské životy a způsobily rozsáhlé škody. V některých oblastech bylo hlasování odloženo – voliči se k urnám dostávali lodí, protože silnice byly zaplavené. Volební účast dosáhla 50,11 procenta – o něco méně než v prvním kole.

Pravice se spojila proti Venturovi

Segurovo vítězství nebylo jen jeho vlastní zásluhou. Podpořili ho i někteří pravicoví politici, kteří se báli Venturova nástupu do prezidentského paláce. Prezidentská funkce v Portugalsku je sice převážně ceremoniální, ale má důležité pravomoci – třeba možnost rozpustit parlament. Ventura sliboval, že bude „intervenčnější“ prezident s rozšířenými kompetencemi. To mnohé vyděsilo.

Seguro naopak sliboval spolupráci s centristickou vládou premiéra Luísa Montenegra. Žádné experimenty, žádné převraty. Stabilita a dialog. Jenže právě tahle strategie může být v budoucnu past. Pokud tradiční strany budou dál nabízet jen „méně špatnou“ variantu, voliči se budou obracet jinam.

Chega roste na protiimigrantské rétorice

Venturova strana opět vsadila na imigraci jako hlavní téma. Billboardy po celé zemi hlásaly: „Tohle není Bangladéš“ a „Imigranti by neměli žít ze sociálních dávek.“ Populistická rétorika, která funguje. Chega se etablovala jako hlavní síla na pravici a Ventura po volbách prohlásil, že „brzy budou vládnout Portugalsku“.

Podobný trend vidíme i ve Španělsku. Krajně pravicová Vox zdvojnásobila počet křesel v regionálních volbách v Aragonii a skončila třetí. Konzervativní Lidová strana sice vyhrála, ale bude potřebovat podporu Voxu. A ta má svou cenu: tvrdší imigrační politiku.

Třetina voličů nestačí na vítězství, ale stačí na změnu

Seguro se ujme úřadu začátkem března. Bude muset čelit nejen přírodním bouřím, ale i těm politickým. Portugalsko potvrdilo svou proevropskou orientaci, jenže čísla ukazují i něco jiného. Třetina voličů dala hlas straně, která staví na nacionalismu a protisystémové rétorice. Tradiční politické struktury křehnou. A otázka zní: kdy Chega zvítězí? 

Zdroj info: The Guardian

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.