Konečně! Po dvou letech, kdy jsme sledovali jen červená čísla, se tuzemský průmysl i stavebnictví v roce 2025 vrátily k růstu. Průmyslová výroba vzrostla o 1,5 procenta, stavebnictví dokonce o 9,3 procenta. Nejhorší je za námi – ale co vlastně tento obrat znamená?
Průmysl: opatrný návrat k růstu
Růst o 1,5 procenta nevypadá jako žádná senzace. Přinejmenším však ukazuje, že po dvou letech poklesu se odvětví stabilizovalo. Kovovýroba táhla čísla nahoru (4,4 %), energetika taky nezůstala pozadu (4,1 %), plasty s gumárenstvím přidaly 3,6 procenta.
Zajímavé je, že automobilový průmysl – tradiční tahoun české ekonomiky – skončil beze změny. Ani nerostl, ani nepadal. Překvapivé zejména v kontextu toho, že Škoda Auto loni dodala přes milion vozů, což představuje meziroční nárůst o 12,7 procenta. Jak je to možné? Pravděpodobně jde o efekt přesunu výroby a optimalizace procesů.
Proti růstu působila elektrotechnika (propad 3,2 %) a těžební průmysl (minus 4,6 %). Konec roku ale přinesl optimismus – v prosinci hodnota nových zakázek vyskočila téměř o čtvrtinu, zahraniční objednávky dokonce o 40 procent. Rok 2026 by mohl být ještě lepší.
Stavebnictví: konečně pořádný růst
Zatímco průmysl se vrátil k růstu opatrně, stavebnictví udělalo pořádný skok. Nárůst o 9,3 procenta po loňském poklesu 1,4 procenta je výsledek, který stojí za pozornost. Rostlo všechno – budovy o 8,6 procenta, infrastruktura ještě víc (10,5 %).
Dokončených bytů přibylo o 11,5 procenta, celkem jich bylo 33 742. Zahájená výstavba sice mírně klesla o 2,2 procenta na 35 819 bytů, ale to je spíš technická korekce. Nejvíce se stavělo v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji – tedy tam, kde je poptávka nejvyšší.
Prosinec potvrdil pozitivní trend: produkce v pozemním stavitelství vzrostla o 2,3 procenta, v inženýrském dokonce o 10,9 procenta. Stavební firmy mají konečně dost zakázek.
Zahraniční obchod: stabilita, ne euforie
Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, o čtyři miliardy méně než rok předtím. Vývoz vzrostl o 2,6 procenta, dovoz o 2,8 procenta – tempo růstu bylo téměř identické. Česká ekonomika si udržela svou exportní pozici, ale žádný zázračný boom se nekonal.
V prosinci se ale situace zlepšila: přebytek vyskočil o 7,1 miliardy korun na 14,8 miliardy, hlavně díky vyššímu vývozu motorových vozidel a kovodělných výrobků. Problémem zůstává deficit v obchodu s počítači a elektronikou, který se prohloubil o 1,8 miliardy korun.
Co to všechno znamená?
Česká ekonomika v roce 2025 vzrostla o 2,5 procenta a pro letošek se odhaduje růst 2,9 procenta. Průmysl a stavebnictví se vrátily k růstu, ale nejde o žádnou explozi – spíš o opatrné oživení po turbulentních letech poznačených covidem, energetickou krizí a válkou na Ukrajině.
Hlavní výzvou zůstává nedostatek pracovních sil. Skupina ČEZ loni přijala téměř 1 300 nových zaměstnanců, čtvrtina z nich zamířila do jaderné energetiky. Firmy investují do budoucnosti – ale zároveň se potýkají s tím, že kvalifikovaných lidí je málo.
Ekonomové očekávají pokračování pozitivního trendu, hlavními motory mají být digitalizace, automatizace a udržitelná řešení. Dokáže český průmysl a stavebnictví udržet tempo růstu, nebo se opět vrátíme ke stagnaci? Odpověď záleží nejen na globální ekonomice, ale i na tom, jak rychle dokážeme řešit strukturální problémy – od nedostatku pracovníků po legislativní nejistotu.
Zdroj info: ČTK
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
