Americká vlajka zmizela z ženevského sídla Světové zdravotnické organizace. Po roce čekání, vyjednávání a varování se stalo skutečností to, co Donald Trump slíbil hned po svém návratu do Bílého domu: Spojené státy oficiálně vystoupily z WHO. A tentokrát to vypadá definitivně.
Rozchod s historií i s penězi
USA patřily mezi zakládající členy WHO v roce 1948. Téměř osm dekád byly nejen největším finančním přispěvatelem – s podílem zhruba 18 procent celkového rozpočtu – ale i klíčovým technickým partnerem. Teď je po všem.
Washington dal jasně najevo, že nemá v plánu účastnit se ani jako pozorovatel. Místo multilaterální spolupráce hodlá řešit otázky veřejného zdraví bilaterálně, přímo se zeměmi, které si vybere. Formálně vzato mělo vystoupení splňovat určité podmínky – včetně zaplacení dlužných příspěvků za roky 2024 a 2025, což dohromady činí asi 280 milionů dolarů. USA však tyto peníze nezaplatily. Jeden z představitelů ministerstva zahraničí to okomentoval slovy: „Americký lid zaplatil víc než dost.“
WHO nemá nástroje, jak platbu vymoci, ani jak vystoupení zablokovat. Takže ačkoliv technicky nebyla splněna jedna z podmínek, organizace může jen přihlížet.
Pandemie jako záminka, politika jako motor
Oficiálním důvodem je údajné selhání WHO při zvládání pandemie COVID-19. Trumpova administrativa tvrdí, že organizace selhala v managementu krize a že americké peníze byly vynakládány neefektivně. Tato kritika není nová – Trump už v roce 2020 zahájil proces vystoupení, který Joe Biden po svém zvolení zastavil. Nyní se kolotoč roztočil znovu.
Přitom WHO čelí kritice z mnoha stran – od pomalé reakce na ebolu až po údajnou blízkost k Číně během covidu. Otázka ale zní: opravdu je řešením opustit globální koordinační mechanismus, nebo ho reformovat? Washington zvolil první variantu. A s ním odchází nejen peníze, ale i politická váha, která WHO umožňovala vyjednávat s autoritářskými režimy, nebo koordinovat reakce na epidemie v rozvojových zemích.
Organizace v troskách
Dopad na WHO je devastující. Organizace oznámila snížení rozpočtu na období 2026/2027 o 21 procent a propuštění čtvrtiny zaměstnanců – tedy zhruba tisíce lidí. Generální ředitel Tedros Adhanom Ghebreyesus opakovaně vyjádřil nad rozhodnutím USA lítost a označil ho za ztrátu pro obě strany. Někteří experti mluví ještě ostřeji: jde prý o jedno z nejzhoubnějších prezidentských rozhodnutí v jeho kariéře.
Členské státy WHO se chystají diskutovat o odchodu USA na zasedání výkonné rady v únoru. Co mohou realisticky udělat? Nahradit americké peníze? Těžko. Evropská unie, Čína nebo Japonsko sice mohou zvýšit své příspěvky, ale politické a technické vakuum po USA jen tak někdo nezaplní.
Co to znamená pro zbytek světa?
Trumpova administrativa v posledních týdnech vystoupila z několika dalších organizací OSN. Jde o systematický ústup od multilateralismu směrem k bilaterálním dohodám, kde Washington diktuje podmínky. Pro menší země to může znamenat ztrátu neutrální platformy, kde měly alespoň teoretickou šanci ovlivnit globální agendu.
A co epidemie? Kdo bude koordinovat reakci na další pandemii, až přijde? USA tvrdí, že to zvládnou samy, přímo s konkrétními zeměmi. Jenže covid ukázal, že viry nerespektují hranice ani bilaterální dohody. Globální hrozby vyžadují globální odpovědi. A ty se bez WHO – nebo bez USA v ní – budou hledat mnohem hůř.
Zdroj info: Teraz.sk
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
