Polský ministr spravedlnosti Waldemar Żurek mluví o „nebezpečném precedentu pro celou Evropskou unii“. Maďarský premiér Viktor Orbán udělil politický azyl Zbigniewu Ziobrovi, bývalému polskému ministru spravedlnosti, který čelí v Polsku trestnímu stíhání. Jde o zneužití právního nástroje, nebo legitimní ochranu před politickým pronásledováním?
Azyl jako politická zbraň
Zbigniew Ziobro, klíčová postava předchozí polské nacionalistické vlády strany Právo a spravedlnost (PiS), uprchl do Maďarska poté, co přišel o poslaneckou imunitu. V Polsku čelí vyšetřování kvůli podezření ze zneužití veřejných prostředků a nasazení špionážního softwaru Pegasus proti politickým oponentům. Budapešť však tvrdí, že jde o politické pronásledování.
Není to ojedinělý případ. Ziobro následuje svého bývalého náměstka Marcina Romanowského, který získal azyl v Maďarsku již v roce 2024 a zůstává tam navzdory platnému zatykači. Maďarsko dokonce koncem prosince zakotvilo tuto praxi do zákona – soudy nesmějí vydat osobu, které byl udělen azyl, ani na základě evropského zatykače.
„Azylové rozhodnutí je politické rozhodnutí, nikoli verdikt nezávislého soudu,“ upozorňuje Żurek. „To je nejvíc znepokojující, protože to obchází pravidla evropského zatykače.“
Strukturální trhlina v evropském systému
Evropský systém justice stojí na vzájemné důvěře mezi členskými státy – předpokládá se, že všechny dodržují základní standardy právního státu. Když jeden stát odmítne uznat rozhodnutí soudu jiného státu, celý mechanismus se zasekne. A EU nemá jasný nástroj, jak takovou situaci vyřešit.
Orbánovo Maďarsko není první, kdo této mezery využívá. V listopadu 2018 poskytlo azyl Nikole Gruevskému, bývalému premiérovi Severní Makedonie odsouzenému za korupci. Gruevski tam pobývá dodnes, maďarské soudy opakovaně zamítly žádosti o jeho vydání.
Polský ministr varuje, že pokud EU nezareaguje, vytvoří se nebezpečný vzor. „Pokud EU tohle akceptuje, všichni se na to začnou odvolávat… spravedlnost se stane politickým nástrojem,“ říká Żurek. A dodává: „Zkorumpovaní politici, kteří utíkají před spravedlností, budou mít na výběr mezi Lukašenkem a Orbánem.“
Strach v justičním systému
Důsledky jsou viditelné už dnes. „Slyším prokurátory říkat v soukromí: ‚Dnes můžu vznést obvinění a za pár let se stanu terčem pomsty,'“ popisuje Żurek atmosféru v polském justičním systému. „I pravomocné odsouzení může být vymazáno prezidentskou milostí. Ten pocit marnosti je hluboce destruktivní.“
Evropská komise zatím nejednala. Podle unijního práva by občané EU neměli potřebovat azyl v jiném členském státě – tento princip je zakotven v Protokolu č. 24 Smlouvy o fungování EU. Všechny členské země se považují za bezpečné před politickým pronásledováním. Żurek požaduje, aby Komise pohnala Maďarsko k Soudnímu dvoru EU. Jen závazný rozsudek může podle něj zabránit tomu, aby vlády používaly azyl jako štít proti trestní odpovědnosti.
Dokáže Evropa reagovat dřív, než se z výjimky stane pravidlo? Nebo se právě díváme na to, jak se rodí nová normalita – kde spravedlnost končí na hranicích politické loajality?
Zdroj info: politico.eu
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
