Když se ministr spravedlnosti stane uprchlíkem

Azyl jako politická zbraň

Ziobro čelí v Polsku 26 trestním obviněním. Prokuratura ho viní ze zneužití přibližně 150 milionů zlotých – tedy zhruba 35 milionů eur – z Fondu spravedlnosti, který měl sloužit obětem trestných činů. Mezi nejzávažnějšími obviněními patří i nákup izraelského špionážního softwaru Pegasus z peněz tohoto fondu, údajně k odposlouchávání politických oponentů. Pokud by byl uznán vinným, hrozí mu až 25 let vězení.

Ziobro všechna obvinění odmítá a hovoří o „honu na čarodějnice“ ze strany současné vlády Donalda Tuska. „Rozhodl jsem se zůstat mimo Polsko, dokud nebudou obnoveny skutečné záruky právního státu,“ napsal na X. Jenže právě on sám byl architektem kontroverzních reforem justice za vlády strany Právo a spravedlnost (PiS), které Evropská unie kritizovala jako ohrožení nezávislosti soudů.

Není sám. Před ním získal azyl v Maďarsku jeho náměstek Marcin Romanowski, který nyní pracuje pro Centrum pro základní práva v Budapešti, které je blízké vládě. A spekuluje se o dalších jménech – třeba o Danielu Obajtekovi, bývalém šéfovi státní energetické společnosti Orlen, který má k Maďarsku rovněž blízko.

Orbánova hra 

Proč Maďarsko uděluje azyl politikům z jiného členského státu EU? Formálně je to téměř bez precedentu – implikuje to totiž, že v dané zemi není nezávislé soudnictví. A přesně to je poselství, které Viktor Orbán chce vyslat.

Maďarský premiér konstruuje narativ, podle něhož je právní stát v Polsku pod útokem a bývalí členové vlády jsou politicky pronásledováni. Kromě laskavosti vůči PiS je to součást širšího útoku na Evropskou unii, která podle Orbána uplatňuje dvojí metr. Jeho zahraniční politika sahá dál než jen ke škádlení Tuska, jeho bývalého spojence, který se stal protivníkem.

Orbán vsadil veškerý svůj politický kapitál na návrat PiS k moci v Polsku, v naději, že to oživí spolupráci v rámci Visegrádské skupiny, kterou rozbila válka na Ukrajině. Jenže jak upozorňuje bývalý maďarský ministr zahraničí Géza Jeszenszky, jakékoli skutečné zlepšení vztahů by vyžadovalo, aby Maďarsko opustilo svůj proruský postoj.

Polsko neskouslo návnadu

Problém je, že Ziobrův útěk do Maďarska nezískal v Polsku téměř žádnou podporu. Průzkum agentury IBRiS ukázal, že 56,9 procenta respondentů je proti udělení azylu. Jiný průzkum od SW Research zjistil, že 55,7 procenta Poláků považuje Ziobrův pobyt v Maďarsku za zátěž pro vztahy obou zemí.

Dokonce i polský prezident Karol Nawrocki, spojenec PiS, přiznal, že odchod Ziobra ze země by byl „znepokojující krok“. A veterán PiS Ryszard Terlecki byl ještě přímější: „Potápí to PiS? Myslím, že ano.“

Bývalý premiér Mateusz Morawiecki, který sám čelí obviněním v jiné kauze, kategoricky odmítl myšlenku azylu v cizí zemi. „Ať mě tady postaví před soud, pokud chtějí – i kdyby hrozilo zatčení,“ prohlásil.

Reakce polské vlády byla ostrá. Ministr spravedlnosti Adam Bodnar označil maďarské rozhodnutí za „nepřijatelné“. Premiér Tusk reagoval s ironií: „Bývalý ministr spravedlnosti(!), architekt systému politické korupce, požádal o politický azyl Viktora Orbána. Logická volba.“

Jak dlouho vydrží pohostinnost?

Maďarská politická pohostinnost ale nemusí trvat dlouho. Opozice v čele se stranou Tisza už naznačila, že pokud v dubnu porazí Fidesz ve volbách, situace se může změnit. Podle současných průzkumů má Tisza na vítězství dobré šance. A to by znamenalo, že nejen Ziobro a Romanowski, ale i bývalý makedonský premiér Nikola Gruevski, kterému Maďarsko poskytlo azyl v roce 2018, by si měli začít hledat jiné útočiště.

Zatím se zdá, že Orbán sází na na krátkodobá politická gesta. Co udělá, když mu v dubnu skončí mandát? A ještě důležitější – co udělá Ziobro, pokud zjistí, že útěk před spravedlností není tak jednoduchý, jak si myslel?

Zdroj info: Balkan Insight

Autor: Petr Poreba 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT