Britský premiér Keir Starmer obvykle dělá vše pro to, aby Donalda Trumpa nerozčílil. Jenže právě oznámil největší investici do větrné energie v historii své země – a Trump větrníky nesnáší víc než cokoliv jiného. Bude to stačit na diplomatický incident?
Starmerova vláda ve středu potvrdila cenové záruky pro osm velkých projektů pobřežních větrných elektráren v Anglii, Skotsku a Walesu. Celková kapacita? 8,4 gigawattů – dost na napájení 12 milionů domácností. Jde o masivní akci, která posouvá Británii do čela evropského závodu o čistou energii.
Platit to budou britští spotřebitelé prostřednictvím účtů za elektřinu. Přinejmenším na papíře je to jasný signál: Británie chce do roku 2030 pokrýt 95 procent své spotřeby elektřiny z čistých zdrojů. A větrná energie je v plánu klíčová.
Největším vítězem tendru se stala německá firma RWE, která získala kontrakty na projekty s kapacitou 3,1 gigawattů. Druhá v pořadí je britská SSE – ta plánuje postavit jeden z největších pobřežních větrných parků na světě, Berwick Bank, ironicky právě u skotského pobřeží, kde má Trump svůj milovaný golfový resort.
Energetická suverenita proti americkému plynu
„Británie přebírá kontrolu nad svou energetickou suverenitou,“ prohlásil ministr energetiky Ed Miliband. Aniž by jmenoval Trumpa nebo Spojené státy, dodal, že Británie chce „stát na vlastních nohou“ a nezáviset na „trzích ovládaných petrostáty a diktátory“.
Británie patří mezi nejzávislejší země Evropy na zemním plynu, a když v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu vyletěly ceny nahoru, vláda musela utratit desítky miliard liber na dotace účtů za energie. Starmer a Miliband chtějí podobnému scénáři předejít – a větrná energie je jejich hlavní zbraň.
Trump má ovšem jiný plán. Chce Evropu udržet závislou na americkém zkapalněném zemním plynu (LNG). Jeho aktualizovaná národní bezpečnostní strategie přímo hovoří o využití amerických fosilních paliv k „projekci moci“. Evropská unie už slíbila, že nakoupí americký LNG za 750 miliard dolarů výměnou za úlevy na clech.
Chris Stark, vysoký úředník britského ministerstva energetiky, to formuloval diplomaticky, ale jasně: „Každý megawatt pobřežního větru, který přidáme, znamená úsporu pár tun LNG, které nemusíme dovážet.“
„Ošklivá monstra zabíjející ptáky“
Trump větrníky nesnáší veřejně, hlasitě a opakovaně. Jeho rétorika otřásla celým globálním odvětvím – už se pokusil zastavit projekty větrných farem v USA a opakovaně je označuje za „patetické“ a „ničící krajinu“. Britské rozhodnutí je proto nejen domácí energetickou strategií, ale i signálem: Londýn nepůjde washingtonskou cestou.
Starmerova vláda si klade ambiciózní cíle – zdvojnásobit výkon pobřežních a zčtyřnásobit výkon mořských větrných elektráren do roku 2030. V lednu 2026 oznámila firma RWE společně s investiční skupinou KKR investici 15 miliard dolarů do dvou dalších projektů u britského pobřeží. Británie se etablovala jako světový lídr v oblasti větrné energie – a hodlá si tuto pozici udržet.
Zdroj info: Politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
