Americký prezident Donald Trump právě ukázal, že jeho hrozby nejsou jen rétorika. V neděli večer oznámil zavedení 25procentního cla na veškeré zboží ze zemí, které obchodují s Íránem. Okamžitě a bez výjimek. Důvod? Brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu, které si podle aktivistů vyžádalo stovky obětí. Jenže tento krok nezasáhne jen Írán – dotkne se prakticky celého světa.
Clo jako politický nástroj
„S okamžitou platností bude každá země, která obchoduje s Íránskou islámskou republikou, platit clo 25 procent za veškeré obchody se Spojenými státy americkými,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social. Nařízení označil za „konečné a nezvratné“.
V praxi to znamená: pokud vaše země nakupuje íránskou ropu, textil nebo cokoli jiného z Íránu, automaticky se vám zdraží vývoz do USA o čtvrtinu. Ekonomický tlak na Teherán se tak přenáší na desítky dalších států – včetně těch, které s Íránem obchodují z čistě pragmatických důvodů, ne z lásky k tamnímu režimu.
Protesty a mezinárodní napětí
V Íránu mezitím pokračují rozsáhlé demonstrace proti teokratickému režimu. Přesné počty obětí jsou těžko ověřitelné – internet je přerušený, mezinárodní telefonní spojení nefunguje. Nevládní organizace Iran Human Rights odhaduje, že od konce prosince zahynulo nejméně 648 demonstrantů. Některé nepotvrzené zdroje mluví dokonce o šesti tisících mrtvých.
Trump v posledních dnech opakovaně pohrozil Íránu intervencí a varoval Teherán před násilím. V sobotu prohlásil, že Spojené státy jsou „připravené pomoci“. Americká média následně s odvoláním na anonymní úředníky informovala, že prezident dostal návrhy vojenských možností útoku na Írán, rozhodnutí však zatím nepadlo.
Co to znamená pro zbytek světa?
Nové clo vytváří globální napětí a komplikuje mezinárodní obchod. Ekonomové a odborníci na zahraniční vztahy vyjadřují znepokojení – takový krok by mohl ještě více prohloubit ekonomickou krizi v Íránu, ale zároveň zasáhne i země, které s USA obchodují mnohem intenzivněji než s Teheránem.
Česká republika není výjimkou. Obrat vzájemného obchodu mezi Prahou a Teheránem dosáhl za prvních jedenáct měsíců loňského roku téměř 949 milionů korun, jak vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Není to závratná suma, ale pokud by české firmy chtěly pokračovat v obchodování s Íránem a zároveň vyvážet do USA, musely by počítat s výrazným zdražením.
Ekonomická válka nebo morální imperativ?
Trump svůj krok prezentuje jako reakci na porušování lidských práv. Celní politika jako nástroj zahraniční politiky má ale své limity – dopadá plošně na všechny, kdo s Íránem obchodují, bez ohledu na to, zda podporují tamní režim, nebo jen nakupují ropu.
Dokáže ekonomický tlak změnit chování autoritářského režimu? Nebo jen prohloubí izolaci Íránu a posílí antiamerické nálady?
Odpověď zatím nikdo nezná. Trump právě ukázal, že cla dokáže použít nejen proti Číně nebo Evropě, ale i jako geopolitickou zbraň. A pokud si myslíte, že tohle je maximum, co si dovolí – možná se mýlíte.
Zdroj info: ČTK
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
