Aktuálně:

Škola ve stanu. Děti v Gaze se po dvou letech vracejí k tabulím

12.01.2026, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Škola ve stanu. Děti v Gaze se po dvou letech vracejí k tabulím

Po téměř dvou letech bez formálního vzdělávání se děti v Pásmu Gazy postupně vracejí do škol. Jenže školy už nejsou tím, čím bývaly. Místo tříd stany, místo lavic improvizace. A místo plného učebního plánu jen čtyři základní předměty. Přesto je to začátek.

Když ze školy zbydou jen trosky

Čtrnáctiletý Naeem al-Asmaar chodil do školy Lulwa Abdel Wahab al-Qatami v Gaza City. Pak přišel izraelský nálet v lednu 2024 a budova se proměnila v ruiny. Naeem přišel o matku, domov přežil. Po příměří v říjnu 2025 se s rodinou vrátil. A vrátil se i do školy – tedy do stanů, které dnes stojí na troskách původní budovy.

„Před válkou jsme se učili v normálních třídách,“ říká Naeem. „Teď jsou to stany. Studujeme jen čtyři předměty. Není dost místa. Vzdělání není stejné – ale být tady má smysl. Škola mi vyplňuje čas. A to jsem opravdu potřeboval.“

Čísla jsou zdrcující: podle Unicef bylo během války poškozeno nebo zničeno více než 97 % škol v Gaze. Izraelská armáda opakovaně tvrdí, že Hamás využívá civilní infrastrukturu včetně škol k vojenským operacím, důkazy však poskytuje jen zřídka. Z 658 000 dětí školního věku v Gaze jich většina neměla téměř dva roky přístup k formálnímu vzdělání. Místo toho se učily, co znamená hlad, vysídlení a smrt.

Tři směny denně, tisíc studentů, šest tříd

Improvizovanou školu v Gaza City provozuje Unicef. Slouží dětem z původní školy i těm, které válka přesunula odjinud. Vyučuje se jen arabština, angličtina, matematika a přírodověda – plný palestinský učební plán je nedosažitelný luxus.

Ředitel školy, doktor Mohammed Saeed Schheiber, má za sebou 24 let v pedagogice. Vedení školy převzal koncem roku 2025. „Začali jsme s odhodláním kompenzovat studentům, co ztratili.“

Škola dnes slouží více než tisícovce chlapců a dívek ve třech směnách denně – chlapci a dívky se střídají po dnech. Elektřina chybí úplně. Internet taky. A psychologická podpora? Ta je zoufale nedostatečná.

Mnoho studentů přišlo o jednoho nebo oba rodiče, mělo zničený domov nebo bylo svědkem zabíjení. Podle Schheibera byl každý student zasažen – přímo nebo nepřímo. Poradce nyní vede podpůrné sezení, snaží se dětem pomoci zpracovat, co prožily. Poptávka ale mnohonásobně převyšuje kapacitu.

„Máme tu už přes tisíc studentů,“ říká Schheiber. „Ale jen šest tříd na směnu. Vedle školy je velký tábor vysídlenců – rodiny ze severu a východu Gazy. Mnoho dětí se chce zapsat. Prostě je nemůžeme vzít.“

Sešit za pět šekelů

Pro rodiče je návrat do školy úlevou i úzkostí zároveň. Huda Bassam al-Dasouki, matka pěti dětí vysídlených z jižního Rimalu, říká, že vzdělávání se stalo ohromující výzvou. „Nejde o to, že by vzdělání neexistovalo,“ vysvětluje. „Jde o to, že extrémně zdražilo.“

Už před válkou školy trpěly nedostatkem, teď jsou základní potřeby nedostupné nebo neúnosně drahé. „Sešit, který před válkou stál jeden šekel, teď stojí pět,“ říká Huda. „A já mám pět dětí.“ Některé děti podle ní zaostávají o čtyři roky – včetně času ztraceného během pandemie covidu. „Můj syn neumí číst. Neumí psát. Neví, jak opisovat z tabule.“

Jonathan Crickx z Unicef stojí před jedním ze stanů a vypočítává, co chybí: „Papír, sešity, tužky, gumy, pravítka… Dlouho žádáme, aby tyto zásoby mohly vstoupit do Pásma Gazy, a nebylo to povoleno. Stejné je to s pomůckami pro duševní zdraví a psychosociální podporu – hračkami, které lze použít k aktivitám s dětmi.“

Izrael tvrdí, že plní své závazky podle dohody o příměří s Hamásem a usnadňuje zvýšený přísun pomoci. OSN a řada humanitárních organizací to popírají a obviňují Izrael z pokračujícího omezování přístupu k základním zásobám.

Vzdělání jako poslední kapitál

Přes příměří pokračuje izraelské bombardování Gazy téměř denně – jako odpověď na to, co Izrael označuje za porušování dohody ze strany Hamásu. Děti přesto chodí. 

Pro učitelku Kholoud Habib je toto odhodlání výmluvné. „Vzdělání je náš základ,“ říká. „Pro Palestince je to náš kapitál.“ „Ztrácíme domy. Ztrácíme peníze. Ztrácíme všechno,“ dodává. „Ale znalosti – znalosti jsou jediná investice, kterou můžeme našim dětem ještě dát.“

Zdroj info: BBC News

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.