Bílý dům potvrdil, že prezident Donald Trump diskutuje „řadu možností“ k získání Grónska – včetně použití vojenské síly. Prohlášení přišlo jen hodiny poté, co sedm evropských zemí varovalo před porušením základních principů NATO. Transatlantická aliance se ocitá v nejhlubší krizi od svého založení.
Když spojenec vyhrožuje invazí
„Prezident a jeho tým diskutují řadu možností, jak dosáhnout tohoto důležitého cíle zahraniční politiky, a samozřejmě využití americké armády je vždy možností, kterou má vrchní velitel k dispozici,“ prohlásila tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt.
Tohle je poprvé, kdy americká administrativa explicitně připouští vojenský scénář vůči území spojence. Nejde o diplomatickou hru slov ani o rétoriku pro domácí publikum. Jde o otevřenou výhrůžku.
Trump označil získání Grónska za „prioritu národní bezpečnosti“ a klíčový nástroj k odstrašení protivníků v arktickém regionu. Po sobotní operaci speciálních sil proti venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi americký prezident opakovaně zdůrazňuje, že USA mají právo dělat cokoli, co považují za nutné pro svou bezpečnost a ekonomické zájmy v západní polokouli.
Jenže Grónsko není Venezuela. Je to autonomní území Dánska, členského státu NATO. A vojenská akce proti němu by znamenala porušení článku 5 aliance, který definuje útok na jednoho člena jako útok na všechny.
Evropa reaguje – ale jak?
Dánsko, Británie, Francie, Německo, Itálie, Španělsko a Polsko vydaly společné prohlášení, v němž zdůraznily, že „bezpečnost v Arktidě musí být dosažena kolektivně, ve spolupráci se spojenci v NATO včetně Spojených států, a to dodržováním principů Charty OSN, včetně suverenity, územní celistvosti a nedotknutelnosti hranic.“
Diplomaticky formulované, ale v kontextu jasné: pokud USA zaútočí na Grónsko, NATO skončí.
Jak poznamenal jeden z anonymních evropských diplomatů: „Nikdo nebude s USA vojensky bojovat o budoucnost Grónska. Pokud se Spojené státy rozhodnou vojensky napadnout jinou zemi NATO, pak by všechno skončilo – NATO a tím i bezpečnostní uspořádání po druhé světové válce.“
Dánsko a grónská vláda opakovaně zdůraznily, že „Grónsko není na prodej“ a že americké ambice jsou „absurdní“. Kodaň dříve signalizovala ochotu k posílení americké vojenské přítomnosti na ostrově – což však Trumpa zjevně nezajímá. Chce úplnou kontrolu.
Proč právě Grónsko?
Strategická hodnota Grónska je nesporná. Ostrov leží mezi Arktickým oceánem a severním Atlantikem, kontroluje klíčové námořní cesty a disponuje obrovskými zásobami vzácných kovů a nerostů. V kontextu geopolitického soupeření s Ruskem a Čínou v Arktidě je jeho význam ještě větší.
USA tam už mají vojenskou základnu v Thule a v roce 2020 otevřely konzulát v hlavním městě Nuuku. Přesto Trump zjevně považuje současný stav za nedostatečný. Jeho rétorika připomíná spíše 19. století než moderní mezinárodní vztahy – a právě to vyvolává v Evropě paniku.
Co to znamená pro nás?
Vztahy mezi USA a Evropou se ocitly v nejhlubší krizi za poslední desetiletí. A tentokrát nejde o obchodní spory nebo rozpočet NATO. Jde o to, zda má smysl mluvit o „západní alianci“, když její hlavní garant otevřeně zvažuje vojenskou akci proti jednomu ze svých členů. Jak poznamenal dánský ministr zahraničí: „Vyhrožování, nátlak a řeči o anexi nemají mezi přáteli místo.“ Jenže co když už nejsme přátelé?
Zdroj info: Politico.eu
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
