Zatímco se svět připravuje na možná mírová jednání, Ukrajina ukazuje, že ekonomická válka pokračuje naplno. Prezident Volodymyr Zelenskyj 4. ledna podepsal příkaz, který rozšiřuje sankční seznam o 95 jednotlivců a 70 firem napojených na ruský vojensko-průmyslový komplex. Tentokrát nejde jen o symbolické gesto – cílem je přímo zasáhnout ty, kdo drží při životě ruskou válečnou mašinérii.
Kdo se dostal na černou listinu
Nová vlna sankcí míří na výrobce komunikačních systémů, zařízení pro elektronický boj a mikroelektroniky – tedy přesně ty komponenty, bez nichž moderní válku prostě nejde vést. Zajímavé je, že mezi sankcionovanými nefigurují jen ruští občané. Kyjev tentokrát otevřeně ukázal prstem i na Čínu, jejíž firmy se podle ukrajinských zdrojů podílejí na zásobování ruského zbrojního sektoru.
Sankční opatření podle prezidentské kanceláře zahrnují zmrazení aktiv a omezení obchodních operací na ukrajinském území – přesný rozsah jednotlivých restrikcí se liší podle typu subjektu. Některé z těchto firem mají podle Kyjeva skončit i na evropském sankčním seznamu, což by jejich prostor pro manévrování výrazně zúžilo.
Sankce fungují – ale ne dokonale
Od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, se sankční tlak postupně stupňoval. K lednu 2026 je zřejmé, že dopady jsou znatelné. Ruský vojenský průmysl čelí finanční paralýze, nedostatku kvalifikovaných pracovníků a především technologické závislosti na pašovaných západních komponentech.
Přesto by bylo naivní myslet si, že sankce ruskou válečnou ekonomiku úplně ochromily. Moskva se naučila obcházet omezení – často přes třetí země, které formálně sankce nedodržují nebo je aktivně porušují. Turecko, Kazachstán, některé státy Střední Asie. Právě proto Kyjev neustále rozšiřuje sankční seznamy a tlačí na mezinárodní partnery, aby zpřísnili kontroly.
České stopy v ruském zbrojním průmyslu?
Zelensky loni obvinil osm českých firem z dodávek strojů pro výrobu zbraní do Ruska. Česká vláda tehdy reagovala ujištěním, že se případy vážně prošetřují a že státní orgány obcházení sankcí netolerují. Jde o citlivou záležitost – na jedné straně Česko patří k nejaktivnějším podporovatelům Ukrajiny, na druhé straně některé firmy evidentně hledají skuliny v sankčním režimu.
Ukrajina přitom systematicky spolupracuje s Evropskou unií na uzavírání těchto mezer. Koncem prosince EU rozšířila sankce na dalších 41 plavidel z takzvané stínové flotily – tankerů s nejasným vlastnictvím, které pomáhají Rusku obcházet omezení v exportu ropy.
Vytrvalost rozhodne
Ruský vojenský průmysl sice narazil na limity – klesající platy ve zbrojovkách a stagnace výroby to potvrzují – ale úplně ho to nezastavilo. Kyjev to ví, a proto pokračuje v metodickém rozšiřování černých listin.
Problém je, že sankce jsou hra na dlouhou trať. Pokud se mezinárodní společenství unaví dřív než Moskva, celá tahle ekonomická válka skončí patem. Rusko má zkušenosti s přežíváním pod tlakem – Sovětský svaz fungoval v izolaci desetiletí.
Zdroj info: The Kyiv Independent
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
