Aktuálně:

Merz chce z roku 2026 udělat „okamžik nových začátků“. Ale stačí chtít?

02.01.2026, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Merz chce z roku 2026 udělat „okamžik nových začátků“. Ale stačí chtít?

Friedrich Merz si pro svůj první novoroční projev jako kancléř vybral ambiciózní tón. Rok 2026 má být „okamžikem probuzení“, rokem, kdy Německo a Evropa znovu naváží na „desetiletí míru, svobody a prosperity“. Jenže velká slova jsou jedno, činy druhé. 

Reforma jako nutnost, ne volba

Merz v projevu nešetřil dramatickými obrazy. Německo je denně terčem kyberútoků, sabotáží a špionáže. Rusko pokračuje v agresi proti Ukrajině s nezmenšenou intenzitou, zatímco tradiční spojenec – Spojené státy – už není tou samozřejmou bezpečnostní zárukou jako dřív. „Pro nás Evropany to znamená: musíme své zájmy mnohem silněji hájit vlastními silami,“ zdůraznil kancléř.

Merzova vláda skutečně podniká kroky, které nejsou jen kosmetické. Výdaje na obranu mají do roku 2029 vzrůst na 3,5 % HDP – číslo, které by ještě před pár lety znělo jako science fiction. Rozpočet na rok 2026 počítá s podporou pro Ukrajinu ve výši 11,5 miliardy eur.

Obranná politika je ale jen jeden pilíř. Merz mluví o „zásadních reformách“ sociálních systémů, které musí přijít právě v roce 2026. Stárnoucí společnost, odchod silných ročníků do důchodu, rostoucí náklady na zdravotní a pečovatelské pojištění – to vše vytváří tlak, který se nedá ignorovat. Vláda plánuje důchodovou reformu po roce 2031, přičemž zákonné pojištění má zůstat základním pilířem, ale detaily o konkrétních krocích zatím chybí.

Ekonomika potřebuje víc než daňové úlevy

Hospodářský růst Německa v roce 2025 dosáhl pouhých 0,8 %. Merzova „Agenda 2030″ si klade za cíl dosáhnout alespoň dvouprocentního ročního růstu. K tomu má pomoci speciální fond ve výši 500 miliard eur na modernizaci infrastruktury a ochranu klimatu, rozsáhlé daňové úlevy pro podniky a historické snížení sazby daně z příjmu právnických osob.

Vláda už podnikla kroky ke snížení byrokracie a nákladů na energie. Kritici – včetně části mladých poslanců z vlastní Unie – ale upozorňují na problém: nejde o to, kam Merz míří, ale jak pomalu tam jde. Kroky jsou správné, ale příliš opatrné.

Co to znamená pro Česko?

Politické směřování Německa pod Merzem má přímý dopad na Českou republiku. Zpřísnění hraničních kontrol už teď komplikuje plynulost dopravy mezi oběma zeměmi. Na druhou stranu, česká vláda oceňuje pragmatickou spolupráci – Merz například označil českou muniční iniciativu za „příkladnou“.

Pokud Německo skutečně posílí svou obranyschopnost a ekonomickou konkurenceschopnost, může to celému regionu prospět. Pokud ale reformy uváznou v politických sporech a kompromisech, dopad pocítíme i my.

Velká slova, velké výzvy

Merz ve svém projevu apeloval na optimismus a sebevědomí. Rok 2026 ukáže, jestli za jeho slovy stojí skutečná politická vůle, nebo jen dobře napsaný speech. Přinejmenším jedno je jisté: Německo stojí před zásadními rozhodnutími. A my budeme pozorně sledovat, jestli se „okamžik probuzení“ skutečně dostaví – nebo jestli zůstane jen u rétorických cvičení.

Zdroj info: n-tv.de

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.