Donald Trump si představoval, že bude hrdinou evropských pravicových populistů. Když se ale podíváte na čísla z prosincového průzkumu agentury POLITICO, pochopíte, proč to nevyšlo – nepopulární je i mezi těmi, kdo by měli být jeho přirozenými spojenci. A nejde jen o sympatie. Jde o střet dvou verzí nacionalismu, které si navzájem překážejí.
Čísla mluví jasně
Průzkum POLITICO ve spolupráci s Public First zahrnoval přes 10 000 respondentů z pěti zemí – USA, Kanady, Británie, Francie a Německa. Ve Francii a Německu ho negativně vnímají dvě třetiny lidí. V Británii je to 55 procent, v Kanadě dokonce 72 procent.
Zajímavější než celkové průměry jsou ale postoje voličů pravicově populistických stran. Ve Francii má na Trumpa příznivý názor jen 30 procent voličů Národního sdružení Marine Le Penové, zatímco negativní 38 procent. V Německu je to podobné – mezi příznivci Alternativy pro Německo (AfD) ho podporuje 34 procent, odmítá 33 procent. Výjimkou je Británie, kde polovina voličů strany Reform UK vidí Trumpa pozitivně.
Amerika na prvním místě – a co my?
Tady je jádro problému. Evropští pravicoví populisté sdílejí s Trumpem klíčové heslo: vlastní země musí být na prvním místě. Když ale Trump říká „Amerika na prvním místě“, myslí to doslova – včetně cel na evropské zboží a zpochybňování NATO.
Jules Walkden z Public First to shrnul výstižně: „Příznivci evropských pravicových stran chtějí vidět své lídry, jak staví vlastní zemi na první místo. Mohou v Trumpovi vidět šampiona tohoto přístupu. Ale jakmile budou u moci, praktické nároky na dodání slibu ‚země na prvním místě‘ mohou rychle odhalit limity tohoto spojenectví.“
A má pravdu. Protože nacionalismus funguje skvěle jako heslo, ale když se dva nacionalisté dohodnou, že každý bude hájit jen své zájmy, spolupráce se rozpadne.
Cla jako lakmusový papírek
Trumpova celní politika je přesně tím testem. Zatímco 60 procent voličů Národního sdružení ve Francii považuje americká cla za špatnou věc pro francouzskou ekonomiku, v Německu je to složitější. Tam sice 65 procent voličů AfD souhlasí, že cla škodí Německu, ale jen 37 procent by chtělo odvetná opatření – oproti 47 procentům v celé populaci.
V Británii je situace ještě zajímavější. Pouze 45 procent voličů Reform UK považuje Trumpova cla za problém a jen 35 procent by chtělo britská odvetná cla. Je to logické – Brexit byl také o „vzít si zpátky kontrolu“, takže protekcionismus zní povědomě.
Důvěra chybí
A teď pozor, tohle vás překvapí: i ti, kdo Trumpovu politiku obdivují, mu nevěří. Voliči pravicově populistických stran ve Francii a Německu častěji než ostatní souhlasí, že Trumpova politika prospívá USA – ale zároveň častěji říkají, že škodí ostatním zemím.
To je zásadní rozdíl oproti rétorice. Jordan Bardella, místopředseda Národního sdružení, odmítl „vazalství velkého bratra jako Trump“. Thierry Mariani ze stejné strany byl ještě přímější: „Trump s námi zachází jako s kolonií.“
Co z toho plyne?
Trumpova strategie národní bezpečnosti počítá s podporou „vlasteneckých evropských stran“. Jenže tyhle strany mají vlastní agendu – a ta se s americkými zájmy nemusí shodovat. Evropští pravicoví populisté chtějí silnou Evropu, která si nenechá nic diktovat. Trump chce silnou Ameriku, která si nenechá nic diktovat. A kde je prostor pro spojenectví?
Zdroj info: politico.eu
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
