Aktuálně:

České gripeny zůstávají nad Slovenskem. A nikdo se nediví

21.12.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
České gripeny zůstávají nad Slovenskem. A nikdo se nediví

Ministr obrany Jaromír Zůna sotva usedl do křesla a už telefonuje na Slovensko. Výsledek? Česká republika bude i v roce 2026 hlídat slovenské nebe. Deklaraci o pokračování mise podepsal s kolegou Robertem Kaliňákem během telefonického hovoru. Z dočasné výpomoci se stala skoro tradice.

Když MiGy odletěly na Ukrajinu

Příběh začal na jaře 2023, kdy Bratislava vyřadila z výzbroje stíhací letouny MiG-29 ruského původu a poslala je na Ukrajinu. Solidarita s napadenou zemí byla jasná. Problém? Slovenské nebe najednou nikdo nechránil. Nové americké stíhačky F-16, objednané už v roce 2018, totiž stále nedorazily v plném počtu. Z celkových čtrnácti jich Slovensko dostalo zatím sedm – další tři měly přiletět tento týden, ale hustá mlha na základně Kuchyňa to zhatila.

A tak do hry vstoupily české gripeny. Vedle nich hlídkují nad Slovenskem také polské, maďarské a německé stroje. Mise NATINAMDS se z nouzového řešení stala dlouhodobou záležitostí, kterou nikdo na české politické scéně nezpochybňuje. Přinejmenším v tomto panuje vzácná shoda.

Spolupráce, která přesahuje nebe

Zůna s Kaliňákem neřešili jen ochranu vzdušného prostoru. Hovořili také o obranně-průmyslové spolupráci, která mezi oběma zeměmi funguje překvapivě hladce. Slovensko se připojilo k české rámcové dohodě na nákup nákladních automobilů Tatra T-815 a obě země společně pořizují švédská pásová bojová vozidla CV90. Když už nakupovat, tak společně a levněji.

Kdy Slováci převezmou kormidlo?

Slovenská armáda odhaduje, že vlastními silami začne chránit své nebe zhruba v polovině roku 2026. Tedy pokud dorazí zbývající stíhačky a piloti absolvují potřebný výcvik. Do té doby zůstávají české gripeny v pohotovosti – jako přirozená pomoc spojenci v nouzi, jak to formulovali představitelé ministerstva obrany.

Mise, která měla být dočasná, se protahuje už čtvrtým rokem. Nikdo to ale nebere jako problém. Spíš jako samozřejmost mezi partnery, kteří sdílejí nejen hranici, ale i členství v NATO. Otázkou zůstává, zda se slovenské F-16 skutečně dočkáme v plné síle v polovině příštího roku – nebo zda české gripeny budou nad Tatrami létat ještě o něco déle.

Zdroj info: ČTK

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.