Summit EU a západního Balkánu v Bruselu přinesl jasné poselství: budoucnost regionu je v Evropské unii. Lídři sedmadvacítky i šesti balkánských zemí se shodli, že rozšíření je „geostrategickou investicí do míru a stability“. Podobná slova už jsme slyšeli mnohokrát. Tentokrát to ale může být jinak – protože geopolitika konečně přebila váhavost.
Když válka změní pravidla hry
Bruselská deklarace zní sebevědomě. Rozšíření prý není jen možnost, ale nutnost. Ruská agrese proti Ukrajině podle dokumentu „zdůrazňuje potřebu stále silnějších vazeb“ mezi EU a západním Balkánem. Přeloženo do lidského jazyka: pokud Brusel nechce, aby se region propadl do náruče jiných mocností, musí jednat rychle.
Válka na Ukrajině skutečně změnila pravidla hry. Od února 2022, kdy Rusko zahájilo rozsáhlou invazi, nabral proces integrace západního Balkánu novou dynamiku. Co se dvě desetiletí táhlo jako žvýkačka, najednou dostalo geopolitický náboj. Unijní činitelé si uvědomili něco zásadního: nestabilní Balkán není jen regionální problém. Je to bezpečnostní riziko pro celou Evropu.
A tady je rozdíl oproti minulosti. Dřív Brusel mluvil o hodnotách a demokracii. Teď mluví o bezpečnosti a strategických zájmech. To je jazyk, kterému rozumí i váhaví členové unie.
Černá Hora vede, ostatní se snaží dotáhnout
V nejpokročilejší fázi je Černá Hora – má za sebou 12 z 33 vyjednávacích kapitol. Podgorica si klade ambiciózní cíl: uzavřít přístupová jednání v roce 2026 a vstoupit do EU v roce 2028. Pokud se to podaří, bude to signál, že rozšíření není jen prázdná rétorika.
Ostatní země regionu – Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Severní Makedonie a Srbsko – mají před sebou delší cestu. Srbsko sice zahájilo jednání už v roce 2014, ale proces brzdí nedostatečné reformy právního státu a napjaté vztahy s Kosovem. Normalizace vztahů mezi Bělehradem a Prištinou je přitom jednou z klíčových podmínek pro postup celého regionu.
Tady se ukazuje, jak složitá je balkánská mozaika. Můžete mít sebelepší reformní plány, ale pokud spolu dva sousedé nemluví, nikam se nehnete.
Šest miliard eur jako záloha na budoucnost
EU nestaví jen na slovech. Plán růstu pro západní Balkán, spuštěný v roce 2024, má hodnotu šest miliard eur. Peníze mají podpořit ekonomické reformy a přiblížit region k unijním standardům.
Pro Česko, které dlouhodobě podporuje integraci Balkánu, je to i obchodní příležitost. Ekonomická spolupráce mezi Prahou a balkánskými zeměmi v posledních letech roste. Nový český premiér Andrej Babiš se summitu zúčastnil poprvé v této roli. Česká diplomacie tradičně patří mezi nejaktivnější zastánce rozšíření – nejen z idealistických důvodů. Stabilní a prosperující region je pro Prahu strategickým zájmem. Geograficky blízkým a ekonomicky perspektivním.
Co když se pozornost přesune jinam?
Bruselská deklarace hovoří o „urychlení procesu přistoupení“ a zdůrazňuje, že je to ve společném zájmu. Země západního Balkánu musí zintenzivnit reformy, EU zase své vnitřní přípravy. Zní to rozumně.
António Costa, předseda Evropské rady, dal najevo, že rozšiřování je jeho prioritou. Ursula von der Leyenová, šéfka Evropské komise, opakovaně mluví o „historické příležitosti“. Tentokrát má Brusel silnější motivaci než kdy předtím – geopolitický tlak je reálný a hmatatelný.
Jenže co když se situace změní? Co když válka na Ukrajině skončí a pozornost se přesune jinam? Co když se v některých členských zemích dostanou k moci síly, které rozšíření nepodporují?
Západní Balkán čeká na vstup do EU už víc než dvacet let. Tentokrát to vypadá nadějněji než kdykoli předtím. Ale ďábel se skrývá v detailech – a v politické vůli, která musí vydržet déle než jeden summit.
Zdroj info: ČTK
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
