Země, která ještě před deseti lety balancovala na pokraji vyloučení z eurozóny a stala se symbolem evropské dluhové krize, nyní vede orgán, který ji tehdy zachránil před bankrotem. Kyriakos Pierrakakis, dvaačtyřicetiletý řecký ministr hospodářství a financí, se stal šéfem Euroskupiny – neformálního, ale mocného fóra ministrů financí eurozóny.
Ironie osudu? Právě Euroskupina byla před dekádou místem, kde se rozhodovalo o třech záchranných balíčcích pro Řecko. Pierrakakisův předchůdce v úřadu ministra financí tehdy prohlásil, že Euroskupina je místo vhodné jen pro psychopaty. Dnes Atény prezentují sebe sama jako vzorový příklad fiskální disciplíny.
Čísla, která mluví za vše
Řecko dramaticky snížilo svůj dluh na zhruba 147 procent HDP – stále nejvyšší číslo v eurozóně, ale výrazně lepší než v nejhorších letech krize. Ekonomika roste rychleji než průměr eurozóny, nezaměstnanost klesla na 8,2 procenta, nejníže od roku 2009. Evropská komise odhaduje růst HDP na 2,1 procenta v roce 2025 a 2,2 procenta v roce 2026.
Pierrakakis porazil v souboji o předsednictví belgického místopředsedu vlády Vincenta Van Peteghema, přestože byl zpočátku považován za outsidera. Absolvent Harvardu a MIT se nejprve proslavil jako ministr digitální správy, kde dohlížel na modernizací zaprášené řecké byrokracie. Digitalizace všeho od zasedání vlády po lékařské recepty z něj udělala jednoho z nejpopulárnějších ministrů – natolik, že řecká média ho často zmiňují jako pravděpodobného Mitsotakisova nástupce.
Techokrat s politickou vizí
Pierrakakis není typickým členem vládnoucí středopravicové strany Nová demokracie. Jeho politické kořeny jsou socialistické – od roku 2009 působil jako poradce středolevé strany PASOK, právě když Řecko propadlo do finanční krize. Byl jedním z řeckých technokratů vyjednávajících s věřiteli. K Nové demokracii přešel v roce 2016, protože sdílel politickou vizi s premiérem Kyriakosem Mitsotakisem.
„Moje generace byla formována existenční krizí, která odhalila sílu odolnosti, cenu samolibosti, nutnost reforem a strategický význam evropské solidarity,“ napsal Pierrakakis v motivačním dopise pro kandidaturu na šéfa Euroskupiny. „Náš příběh není jen národní; je hluboce evropský.“
Tato věta není prázdnou frází. Řecké oživení stojí na kombinaci tvrdých reforem, strukturálních změn a efektivního využití evropských fondů. Země se zaměřila na zlepšení podnikatelského prostředí, digitalizaci a přechod na zelenou energii. Vláda hospodaří s primárním rozpočtovým přebytkem a urychlila plány na splacení dluhů věřitelům – Pierrakakis slibuje dostat dluh pod 120 procent HDP před rokem 2030.
Přinejmenším symbolicky vypovídá i to, že Řecko v roce 2025 představilo plány na modernizaci armády v hodnotě přes 25 miliard eur. Země, která ještě nedávno nemohla splácet důchody, nyní investuje do budoucnosti.
Řecký příběh ukazuje, že i zdánlivě beznadějné situace mohou mít happy end – ovšem za cenu bolestivých reforem a let úsporných opatření. Pierrakakisovo zvolení šéfem Euroskupiny není jen osobním úspěchem mladého politika. Je to signál, že Evropa je ochotná dát šanci těm, kdo prokázali, že se dokážou změnit. Stane se řecká zkušenost inspirací pro další země v potížích, nebo jen výjimkou potvrzující pravidlo?
Zdroj info: politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
