Aktuálně:

Slovensko ruší úřad pro oznamovatele navzdory varování Bruselu. Fico si dělá pořádek po svém

11.12.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Slovensko ruší úřad pro oznamovatele navzdory varování Bruselu. Fico si dělá pořádek po svém

Slovenský parlament schválil zrušení Úřadu na ochranu oznamovatelů přesně v den, kdy svět slaví Mezinárodní den boje proti korupci. Ironie? Spíš jasný vzkaz. Vláda Roberta Fica prosadila změnu rychlým legislativním postupem navzdory výhradám Evropské komise i domácích kritiků. Místo dosavadního nezávislého úřadu vznikne nová instituce s vedením jmenovaným vládou.

Rychlý konec nezávislosti

Úřad na ochranu oznamovatelů fungoval od září 2021 v souladu s evropskou směrnicí o ochraně oznamovatelů. Za necelé čtyři roky si vybudoval reputaci – a také si vysloužil nepřátele. Zejména když udělil pokutu ministerstvu vnitra za pozastavení elitních policistů mimo službu, kteří byli pod ochranou úřadu a zároveň vyšetřovali korupci ve vysokých patrech slovenské politiky.

Od ledna 2026 ho nahradí Úřad na ochranu obětí trestných činů a oznamovatelů protispolečenské činnosti. Název je delší, kompetence širší, ale nezávislost? Ta bude v rukou vlády, která si bude jmenovat vedení.

Hlasování v 150členném parlamentu dopadlo 78 hlasy pro. Evropská komise už v listopadu upozornila, že „několik prvků tohoto zákona vyvolává vážné obavy ve vztahu k právu EU“. Poslanci to nevyslyšeli.

Pomsta, nebo systémové řešení?

Opozice i nevládní organizace vidí v celé věci politickou odvetu. Ministerstvo vnitra dostalo od úřadu pokutu právě za to, že postavilo mimo službu policisty chráněné jako oznamovatele – a ti přitom vedli citlivá vyšetřování korupce mezi vysokými úředníky. Ministr Matúš Šutaj Eštok ovšem tvrdí, že jde o „systémové řešení dlouhodobých problémů“, nikoli osobní vendetu.

Kontext ale mluví jinak. Od návratu Roberta Fica k moci v roce 2023 postupně mizí instituce, které měly dohlížet na korupci a organizovaný zločin. Zrušen byl Úřad speciálního prokurátora, který se zabýval korupčními kauzami na vysoké úrovni. Rozpuštěna byla elitní policejní jednotka NAKA zaměřená na organizovaný zločin. A teď přichází na řadu úřad pro oznamovatele.

Co to znamená pro oznamovatele?

Samotný zrušený úřad vyjádřil lítost, že poslanci ignorovali „varování desítek expertů a mezinárodních organizací včetně Evropské komise“. Podle jeho vyjádření „úroveň ochrany i důvěra veřejnosti v systém ochrany oznamovatelů, který jsme v posledních letech pečlivě budovali, bude tímto zákonem výrazně oslabena“.

Vláda tvrdí opak – že se na úrovni ochrany nic nemění, pouze se mění struktura a přidávají kompetence. Problém je, že když si vedení instituce jmenuje vláda, těžko může tato instituce efektivně chránit lidi, kteří upozorňují právě na vládní korupci.

Evropská komise avizovala analýzu přijatého zákona. Slovensko může čelit sankcím, pokud se ukáže, že nová legislativa odporuje evropské směrnici o ochraně oznamovatelů. Poslední slovo má prezident Peter Pellegrini, který naznačil, že by mohl zákon vetovat.

Slovensko si dělá pořádek po svém. Jenže v Evropské unii, kde má být ochrana oznamovatelů standardem, to nemusí projít bez následků. Kdo na Slovensku upozorní na korupci, bude mít od ledna ochranu od lidí jmenovaných těmi, na které možná upozorňuje. Zní to jako dobrý plán?

Zdroj info: Politico.eu

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.