Aktuálně:

Značky našeho dětství: Tesla, OP Prostějov, Pragoexport… Kam zmizely?

08.12.2025, Autor: red

3 votes, average: 1,00 out of 53 votes, average: 1,00 out of 53 votes, average: 1,00 out of 53 votes, average: 1,00 out of 53 votes, average: 1,00 out of 5
Značky našeho dětství: Tesla, OP Prostějov, Pragoexport… Kam zmizely?

Některé značky z dětství přežily jen v nostalgických vzpomínkách. Jiné se transformovaly k nepoznání. A pak je tu Tesla – která s naším dětstvím nemá nic společného, ale přesto ji mnozí vnímají jako ikonu. Co se vlastně stalo s podniky, které kdysi definovaly českou ekonomiku?

Když se řekne Tesla, myslíme na Prahu nebo Palo Alto?

Začněme paradoxem. Tesla – pro starší generaci symbol československé elektroniky, pro mladší americký výrobce elektromobilů. Původní Tesla Pardubice, která vyráběla rádia a televizory, dnes existuje jen jako torzo někdejší slávy. Americká Tesla naopak v roce 2025 testuje autonomní řízení právě v Praze a stala se globálním fenoménem.

Tady se ukazuje podstata transformace: zatímco československá Tesla nedokázala přežít přechod na tržní ekonomiku, kalifornská firma Martina Eberharda a Marca Tarpenninga (do které v roce 2004 vstoupil Elon Musk) dokázala změnit celý automobilový průmysl. Model Y se stal nejprodávanějším autem na světě napříč všemi kategoriemi. Přinejmenším symbolicky to ukazuje, jak odlišné osudy mohou mít značky se stejným jménem.

OP Prostějov: od textilního giganta k prázdnému místu

Pokud jste vyrůstali v osmdesátých letech, pravděpodobně jste nosili něco z OP Prostějov. Kdysi největší textilní podnik v Československu zaměstnával tisíce lidí a jeho výrobky se exportovaly po celém světě. V roce 2010 přišel krach, o čtyři roky později byl výrobní areál zdemolován.

OP Prostějov nevydržel tlak levné asijské konkurence, zastaralých technologií a neschopnosti přizpůsobit se novým tržním podmínkám. Dnes je v konkurzu a jeho relevance je čistě historická. Místo, kde stávaly výrobní haly, je prázdné. Pro Prostějov to znamenalo ztrátu tisíců pracovních míst a konec éry, kdy textilní průmysl definoval identitu celého regionu.

Pragoexport: když monopol narazí na realitu

Pragoexport patřil mezi nejznámější podniky zahraničního obchodu v socialistickém Československu. Měl monopol na vývoz školních a kancelářských potřeb, hraček a dalšího zboží. Jenže monopoly fungují jen v uzavřených ekonomikách – a přechod na tržní hospodářství Pragoexportu zlomil vaz. Na jeho základech vznikla společnost Prago-office, která dnes pokračuje v obchodování s tradičním sortimentem, ale bez bývalé velikosti a vlivu. Značka přežila, ale jen jako stín minulosti.

Schopnost adaptace rozhoduje

Zdánlivě nemají nic společného – elektronika, textil, zahraniční obchod. Když se ale podíváte blíž, vidíte jediný rozdíl: jedni se dokázali změnit, druzí ne. Americká Tesla změnila pravidla hry v automobilovém průmyslu. Československá Tesla, OP Prostějov a Pragoexport ne.

Transformace devadesátých let a následná globalizace odhalily, že nestačí mít tradici, zaměstnance ani výrobní kapacity. Potřebujete inovace, flexibilitu a schopnost konkurovat na otevřeném trhu. Některé české podniky to zvládly – třeba Škoda Auto. Jiné skončily jako OP Prostějov: zbourané, zapomenuté, relevantní jen pro historiky a nostalgiky.

A tak zatímco my vzpomínáme na značky našeho dětství, svět jede dál – často v elektromobilu s logem, které před třiceti lety ještě neexistovalo.

Zdroj info: auto.cz, hn.cz, pragooffice.cz, prostejov.eu

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?