Když Ursula von der Leyenová minulý týden předložila dva scénáře financování Ukrajiny, nešlo o akademickou debatu. Šlo o to zabránit tomu, aby Kyjevu v dubnu vyschly peníze na platy učitelů, lékařů i vojáků. A zároveň o test, zda Evropská unie dokáže jednat rychle, když se jí pod rukama rozpadá geopolitická pozice.
Čísla jsou jasná: Ukrajina potřebuje na roky 2026 a 2027 zhruba 135 miliard eur. Evropská komise slibuje pokrýt dvě třetiny, tedy 90 miliard. Jenže jak?
Belgický odpor a ruské hrozby
Na stole leží dvě varianty. První – společné půjčky EU – naráží na tradiční nechuť řady členských států zadlužovat se kolektivně. Druhá varianta zní elegantněji: využít zmrazená ruská aktiva jako záruku pro masivní úvěr Kyjevu. Ukrajina by půjčku splácela z poválečných reparací od Ruska.
Háček? Dvě třetiny z celkových 290 miliard eur ruského majetku leží v Belgii, konkrétně v bruselském depozitáři Euroclear. A belgický premiér Bart De Wever nechce riskovat. „Je to pěkná myšlenka, krást od zlého chlapa, aby se dalo dobrému,“ prohlásil tento týden. „Ale krást zmrazená aktiva jiné země se nikdy nestalo.“
De Wever varuje: pokud Moskva zahájí právní odvetu nebo bude po zrušení sankcí požadovat peníze zpět, zůstane Belgie sama s miliardovými závazky. Evropská komise tvrdí opak – plán je právně čistý, rizika rozložená mezi všechny členské státy. Friedrich Merz, německý kancléř, to v pátek večer osobně vysvětloval De Weverovi u soukromé večeře v Bruselu. Merz přitom veřejně zdůrazňuje, že rozhodnutí přijatá v příštích dnech budou mít zásadní dopad na budoucnost Evropy. Není to rétorika – je to realita.
Proč teď a proč tak narychlo
Oproti loňsku se situace dramaticky změnila. Washington tlačí na mírovou dohodu, která by mohla favorizovat Moskvu. Rusko zintenzivňuje útoky. Evropa zjišťuje, že její vliv na americké jednání je omezený.
Od začátku ruské invaze poskytla Evropská unie a její členské státy Ukrajině pomoc přesahující 200 miliard eur. Česká republika sama vyčíslila svou podporu na 91,3 miliardy korun, z toho 17,4 miliardy šlo na vojenskou pomoc. Mezinárodní měnový fond se s Kyjevem předběžně dohodl na novém čtyřletém úvěru až 8,1 miliardy dolarů.
Klíčové je, co rozhodne summit EU 18. prosince. „Summit neskončí bez rozhodnutí o financování Ukrajiny,“ slíbil jeden z unijních diplomatů.
Belgická kalkulace a evropské dilema
Belgický odpor není jen technická překážka – je symptomem hlubší nejistoty v tom, jak daleko je EU ochotna zajít v podpoře Ukrajiny, když se mění americká pozice a Rusko dává najevo, že má dech na dlouhou trať.
Pokud Brusel najde způsob, jak přesvědčit Belgii a zajistit financování, pošle Moskvě signál, že Kyjev může bojovat roky. Pokud ne, Putin získá argument, že Západ ztrácí vůli. A Ukrajina? Ta bude muset hledat odpověď na otázku, jak platit učitele, když jí dojdou peníze. Příští dva týdny ukážou víc o budoucnosti Evropy než desítky summitů předtím.
Zdroj info: The Guardian
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
