Aktuálně:

FIFA proti sankcím: Když fotbalový byznys vítězí nad mezinárodním právem

06.12.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
FIFA proti sankcím: Když fotbalový byznys vítězí nad mezinárodním právem

Evropa uvaluje na Rusko sankce za válku na Ukrajině. FIFA mezitím posílá evropským klubům vzkaz: zaplaťte ruským týmům, nebo vás vyřadíme ze hry. Vyšetřování odhalilo, že mezinárodní fotbalová federace systematicky nutí kluby ignorovat sankční režim a riskovat tak porušení vlastních národních zákonů.

Zaplaťte, nebo budete tři roky stát

West Ham United se dostal do pěkné bryndy. Londýnský klub dluží ruskému CSKA Moskva asi 8,5 milionu eur – nezaplacené splátky za přestup chorvatského hráče Nikoly Vlasiče. CSKA, jeho majitel, ředitel banky, se kterými klub spolupracuje, figurují na sankčních seznamech. Zaplatit by pro West Ham znamenalo porušit britské právo.

FIFU to ale nezajímá. Její Football Tribunal rozhodl jasně: zaplaťte do 45 dnů, nebo vám zakážeme přestupy na tři období. „Existence sankcí nemá vliv na existenci a datum vypršení dluhu,“ zní oficiální stanovisko federace, které se objevilo ve všech třinácti podobných případech od roku 2022.

Přinejmenším osm evropských klubů čelilo požadavku zaplatit ruským organizacím navzdory sankcím. Dalších pět případů se týkalo opačné situace – ruské týmy dlužily evropským klubům. Ve všech případech FIFA trvala na splnění závazků bez ohledu na mezinárodní právo.

Když se sport dostane do konfliktu se zákonem

West Ham se nakonec odvolal k Mezinárodnímu sportovnímu arbitrážnímu soudu (CAS) a v květnu 2025 vyhrál. CAS konstatoval, že platbu provést „objektivně nelze“. Podobně uspěl i švédský Djurgårdens proti Zenitu Petrohrad s odkazem na švédské a unijní právo.

Co udělaly ostatní kluby? Podle dostupných dokumentů našly způsob, jak Rusům zaplatit – ze strachu ze sankcí FIFA. Raději riskují porušení národních zákonů než fotbalových.

A teď to nejlepší: FIFA sama v roce 2022 vyloučila Rusko ze všech svých soutěží. Ruské týmy nesmí hrát mistrovství světa ani klubové turnaje. Jenže peníze? Ty proudit mají. Evropské kluby se tak ocitají v pasti mezi dvěma právními systémy – státním a fotbalovým.

Fotbalová diplomacie má své limity

FIFA se nedostává do rozporu s mezinárodním konsenzem ohledně Ruska poprvé. V prosinci 2024 vyvolala pobouření, když při losování mistrovství světa 2026 zobrazila mapu bez Krymu jako součásti Ukrajiny. O rok dříve zrušila zákaz účasti ruských reprezentací do 17 let.

Seniorské ruské týmy zůstávají v izolaci, ale finanční toky mezi kluby FIFA aktivně chrání. Vzniká tak bizarní realita: Rusko je sportovně vyloučeno, ale ekonomicky propojeno. Fotbalová federace se de facto staví proti globálnímu sankčnímu režimu. Zatímco vlády se snaží ekonomicky izolovat agresora, FIFA trvá na tom, že „dluh je dluh“ – bez ohledu na kontext.

Buď FIFA změní svůj přístup, nebo evropské kluby budou muset čelit nepříjemné volbě: porušit zákon své země, nebo riskovat fotbalovou smrt. A to je dilema, které by žádný sportovní funkcionář neměl klubům vnucovat.

Zdroj info: Follow the Money, The Kyiv Independent

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.