Andrej Babiš oznámil, že se vzdává holdingu Agrofert. Nevratně a natrvalo. Firma, kterou budoval třicet let, mu už nepatří a nevrátí se ani po konci politické kariéry. Akcie poputují do trustové struktury pod správu nezávislého správce. Děti dostanou Agrofert až po Babišově smrti. Zní to jako definitivní tečka za příběhem, který český politický život komplikuje víc než deset let. Jenže – je to opravdu tak?
Třetí pokus o vyřešení nevyřešitelného
Tohle není poprvé, co Babiš řeší střet zájmů. V roce 2017, po vstupu takzvaného lex Babiš v platnost, převedl Agrofert do svěřenských fondů. Formálně přestal být vlastníkem, zůstal ale zakladatelem a beneficientem – měl nárok na zisky a kontroloval správce. Evropská komise i české soudy to považovaly za nedostatečné. Loni na podzim fondy zrušil a Agrofert se mu vrátil. Teď přichází s třetím řešením.
Rozdíl oproti předchozímu pokusu? Babiš tentokrát nebude beneficientem. Nebude mít ekonomický prospěch ani kontrolu. Trust bude řídit někdo zcela mimo jeho dosah – alespoň podle slov předsedy ANO. „Rozhodl jsem se nevratně vzdát firmy Agrofert, se kterou nebudu už mít nic společného,“ řekl ve videu na sociálních sítích.
Kolos bez kormidelníka
Holding Agrofert sdružuje zhruba 200 firem v Česku i zahraničí. Patří mu chemičky Deza, Fatra, Lovochemie, Precheza, potravinářské firmy jako Kostelecké uzeniny nebo Penam. Loni vykázal zisk 7,1 miliardy korun a tržby 212 miliard. Je to jeden z největších soukromých zaměstnavatelů v zemi.
A teď má fungovat bez svého zakladatele. Bez muže, který ho budoval od roku 1993. Otázka zní: jak moc se vlastně změní? Na papíře bude Babiš pryč. V praxi? Dokud nebudou známy konkrétní stanovy trustu a totožnost správců, zůstává to do značné míry proklamace. Jak upozorňují právní experti, princip se příliš neliší od předchozího řešení se svěřenskými fondy.
Velká oběť, nebo politický kalkul?
Babiš svůj krok prezentuje jako velkou oběť. „Jistě jsem mohl po vítězství ve volbách odejít z politiky a mít pohodlný život,“ řekl. „Jsem ale přesvědčen, že byste to brali jako zradu.“ Jinými slovy: dělám to pro vás, voliči. Vzdávám se majetku, abych mohl vést zemi.
Je to silný příběh. Zároveň je to příběh, který má otevřít cestu k premiérskému křeslu. Prezident Petr Pavel podmínil jmenování Babiše premiérem tím, že veřejně oznámí způsob řešení střetu zájmů. Babiš to udělal. Pavel už potvrdil, že jmenování proběhne 9. prosince. Z politického hlediska to dává smysl. Ekonomicky? To ukáže čas.
Miliardové dotace nikam nezmizely
Přinejmenším jeden problém ale Babišův krok nevyřeší: vymáhání dotací. Stát začal požadovat vrácení miliardových částek vyplacených firmám z holdingu Agrofert v letech 2017 až 2021, kdy byl Babiš premiérem a podle auditorů Evropské komise ve střetu zájmů. Jde o tisíce dotací. Agrofert i Babiš trvají na tom, že pro vrácení peněz není důvod. Tahle bitva bude pokračovat bez ohledu na to, kdo Agrofert vlastní.
A co teď?
Babiš udělal krok, který formálně splňuje požadavky zákona i prezidenta. Vzdal se vlastnictví, kontroly i ekonomického prospěchu. Na papíře to vypadá jako definitivní řešení. Dokud ale neuvidíme konkrétní dokumenty a jména správců, zůstává prostor pro pochybnosti.
Možná je to opravdu konec příběhu o střetu zájmů. Možná je to jen další kapitola. Každopádně platí: Andrej Babiš se stane premiérem. A Agrofert? Ten bude fungovat dál. Jen s jiným majitelem. Nebo přesněji – bez majitele, kterého by šlo spojit s Babišem. Alespoň ne na papíře.
Zdroj info: ČTK
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
