Aktuálně:

ECB chce posílit euro. Stačí na to likvidita?

27.11.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
ECB chce posílit euro. Stačí na to likvidita?

Evropská centrální banka vytahuje z šuplíku nástroj, který dosud sloužil hlavně k hašení krizí. Likviditní linky – dohody o rychlém poskytnutí měny jiným centrálním bankám – by měly nově pomoci posílit globální vliv eura. Frankfurt si všiml příležitosti: když se Amerika politicky potácí, investoři hledají alternativy. Otázka je, jestli technický nástroj dokáže nahradit to, co Evropě chybí – politickou váhu.

Když se Amerika potácí

Logika ECB je prostá: politická nejistota v USA vede investory k diverzifikaci. Když se důvěra v americké vedení otřásá, otevírá se prostor pro euro. Přinejmenším v teorii.

Realita vypadá jinak. Podíl eura na mezinárodních transakcích se letos pohyboval kolem 19 procent – slušné číslo, ale daleko od dominance dolaru. ECB proto zvažuje, jak učinit euro atraktivnějším pro obchodní partnery mimo eurozónu. Jednou z cest jsou právě likviditní linky.

V současnosti má ECB neomezené swapové linky s Fedem, Bank of England nebo Švýcarskou národní bankou. Oproti tomu repo linky EUREP – nástroj pro poskytování eur proti kolaterálu – využívá jen hrstka zemí včetně Maďarska, Rumunska nebo Albánie. Od ledna je ale nikdo nepoužil.

Co Frankfurt plánuje?

Francouzský centrální bankéř François Villeroy de Galhau zdůraznil potřebu posílit evropskou ekonomiku zevnitř. ECB by mohla rozšířit dostupnost EUREP, snížit jeho náklady nebo prodloužit dobu využití. Inspirací může být čínská síť asi čtyřiceti swapových linek na podporu zahraničního obchodu.

Tady ale narážíme na typicky evropský problém. Zatímco Fed má za zády americké ministerstvo financí a neomezené zásoby bezpečných aktiv, Evropa postrádá společný dluhový nástroj. Bez něj je kapacita repo linek přirozeně omezená – chybí dostatek bezpečných aktiv denominovaných v eurech, která by sloužila jako kolaterál.

Rakouský guvernér Martin Kocher to vyjádřil opatrně: pokud bude poptávka, ECB by měla být připravená. Aktivně ji ale vytvářet nechce. Jiní představitelé centrálních bank jsou skeptičtější: likviditní linky mohou posílit vliv, pokud už ho máte. Samy o sobě ho ale nevytvoří.

Riziko, které se nevyplatí ignorovat

Swapové linky přinášejí i rizika. Pokud partner využije linku a nebude schopen vrátit eura, ECB zůstane s cizí měnou, se kterou si neví rady. Právě proto Frankfurt upřednostňuje repo linky – jsou bezpečnější, i když méně flexibilní.

Problém je, že bez širších strukturálních změn – unie kapitálových trhů, společného evropského bezpečného aktiva, jasné politické vize – zůstává snaha o posílení eura spíš přáním než strategií. Jak poznamenal ekonom Gianluca Benigno, klesající geopolitická relevance Evropy znamená, že poptávka po eurech mimo kontinent bude omezená, ať už ECB udělá s likviditními linkami cokoliv.

Frankfurt může nabízet eura, ale pokud svět nehledá evropské řešení, nabídka zůstane bez odezvy. A to je fakt, který žádná technická inovace nevyřeší.

Zdroj info: politico.eu

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.