Padesátiletý manažer sedí vedle čerstvého absolventa a ptá se, jak správně „promptovat“ ChatGPT. Před pár lety by tahle scéna vypadala absurdně. Dnes je běžná. Šedesát procent mladých lidí z generace Z používá umělou inteligenci v práci – skoro trojnásobek oproti loňsku. Jenže zatímco starší kolegové teprve objevují co AI dokáže, mladí řeší paradox: stávají se mentory digitální revoluce, která jim zároveň bere vstupní pozice na trhu práce.
Když junior školí seniora
Až 59 procent zaměstnanců z generace Z pravidelně vysvětluje starším kolegům, jak pracovat s nástroji umělé inteligence. V Česku je situace ještě výraznější – AI využívá 95 procent mladých profesionálů. Téměř čtyři pětiny z nich ji používají pro více než polovinu pracovních úkolů. Oproti mileniálům, kde AI používá 48 procent lidí, je rozdíl markantní.
Generace Z vyrostla s technologiemi a AI vnímá jako přirozenou součást práce – podobně jako jejich rodiče kdysi Excel. Zatímco mileniálové nasazují AI hlavně na analýzu dat, mladší kolegové ji využívají především pro tvorbu obsahu. A tady se otevírá otázka, která znervózňuje nejen personalisty: jak se z člověka stane senior, když juniorní pozice mizí?
Paradox zmizelých příležitostí
Pracovní portál JenPráce.cz zaznamenal meziroční pokles nabídek pro absolventy o patnáct procent. V České republice už 39 procent firem AI zavedlo, dalších 44 procent její nasazení plánuje. Zkušení vývojáři dnes s pomocí umělé inteligence zvládnou práci, na kterou bylo dříve potřeba celý tým juniorů.
„Umělá inteligence určitě zredukuje část vstupních pozic, což dopadne hlavně na mladé lidi vstupující na trh práce,“ potvrzují analýzy. Neznamená to, že by se práce vypařila. Spíš se promění – a právě v tom tkví výzva pro firmy i vzdělávací systém.
Generace Z to cítí na vlastní kůži. Až 87 procent z nich věří, že AI pomáhá jejich kariérnímu růstu, zároveň ale 63 procent vyjadřuje obavy z dopadu automatizace na zaměstnanost. Vidí, jak technologie, kterou sami ovládají lépe než kdokoli jiný, ukrajuje z koláče pracovních příležitostí.
Když formace nestačí
Přestože mladí lidé AI aktivně používají, pouhých 13 procent z generace Z a 16 procent mileniálů dostalo od zaměstnavatele specializované školení. Firmy spoléhají na to, že mladí si poradí sami – což sice často ano, ale není to systémové řešení.
„Adopce umělé inteligence v pracovním prostředí mladých profesionálů představuje klíčovou výzvu pro firmy,“ upozorňuje Rocío Abella z Deloitte. Organizace, které dokážou mladé talenty podpořit kvalitním vzděláváním v AI, nabídnout jim smysluplnou práci a vytvořit prostředí respektující jejich hodnoty, získají konkurenční výhodu.
Realita ale často vypadá jinak. Mladí profesionálové očekávají od svých lídrů vedení a podporu – 56 procent to považuje za klíčové. Skutečně ji vnímá jen 26 procent z generace Z a 21 procent mileniálů. Podobně je to s rovnováhou mezi prací a soukromím: 41 procent mladých si ji přeje, ale jen pětina ji skutečně zažívá.
Přitom právě tato generace má jasno v tom, co od práce chce. Devadesát jedna procent považuje za zásadní, aby jejich zaměstnání odpovídalo osobním hodnotám. Téměř polovina mladých lidí odmítla pracovní nabídku, protože v ní nenašla smysl. A víc než polovina těch, kteří cítí soulad mezi svými principy a firemní kulturou, se považuje za šťastné.
Generace Z se tak ocitá v pozici průkopníka digitální transformace i mentora starších kolegů. Zároveň ale čelí nejistotě – vstupní pozice mizí rychleji, než se vytváří nové příležitosti pro růst.
Zdroj info: Deloitte, El Economista, JenPráce.cz
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
