Aktuálně:

Brusel už není světovým digitálním policistou

27.11.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Brusel už není světovým digitálním policistou

Evropská unie se po dekádě ambiciózní regulace technologických gigantů rozhodla změnit kurz. Místo přísných pravidel teď volí konkurenceschopnost. Je to pragmatický obrat, nebo kapitulace před tlakem Washingtonu?

Datum 19. listopadu 2025 si možná zapíšeme jako symbolický konec éry, kdy Brusel diktoval pravidla digitálního světa. Evropská komise toho dne představila takzvaný „digitální omnibus“ – balíček změn, který zmírňuje pravidla ochrany dat a odkládá části regulace umělé inteligence. Oficiálně jde o zjednodušení a snížení administrativní zátěže. Neoficiálně? O přiznání, že role globálního digitálního strážce je příliš nákladná.

Když Brusel dával tón

Ještě nedávno to přitom vypadalo úplně jinak. Evropská unie se etablovala jako průkopník digitální regulace. V roce 2016 přišla s Obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR), které se stalo vzorem pro více než stovku dalších zemí. Následovaly Akt o digitálních službách a Akt o digitálních trzích – nástroje, jimiž Brusel dohlížel na technologické giganty jako Google, Meta nebo Apple. Apple na jejím základě dostal pokutu 500 milionů eur, Meta 200 milionů.

Tento přístup dostal název „Brussels Effect“ – myšlenka, že když EU nastaví laťku, nadnárodní firmy ji aplikují globálně. A fungovalo to. Microsoft, Google i Facebook tehdy přiznaly, že evropské standardy zavedly i mimo EU. Brusel byl regulátorem, kterého svět sledoval.

Washington tlačí, Brusel ustupuje

Pak přišel rok 2024 a s ním zpráva Maria Draghiho o konkurenceschopnosti Evropy. Krátce nato Donald Trump vyhrál americké volby a zrušil bezpečnostní pravidla pro AI, která zavedl jeho předchůdce. Brusel najednou zjistil, že zatímco on reguluje, Amerika a Čína inovují.

„Už neslyším nikoho v Bruselu říkat ‚jsme superregulátor‘,“ konstatovala Marietje Schaakeová, bývalá europoslankyně a poradkyně Komise. Éra sebevědomé regulace skončila. Nahradil ji pragmatismus – nebo chcete-li strach z propadnutí v globální technologické soutěži.

Načasování „digitálního omnibusu“ vyvolává otázky. Balíček přišel právě ve chvíli, kdy Trump otevřeně hrozí cly. A když se evropská komisařka pro digitální agendu Henna Virkkunen setkala s americkým ministrem obchodu Howardem Lutnickem, omnibus byl jedním z hlavních témat.

Komise sice tvrdí, že na její „suverénní program zjednodušování“ neměla žádná třetí země vliv, jenže optika je jasná. Brusel ustupuje právě ve chvíli, kdy Washington tlačí. „Načasování celého zjednodušování je velmi špatné,“ říká Schaakeová.

Kritici jdou ještě dál. Podle nich Washington převzal „Brussels Effect“ – jen ho otočil naruby. Místo přísné regulace prosazuje deregulaci. A Evropa se přizpůsobuje.

Konec éry nebo jen taktický ústup?

Brusel se nezbavil ambicí regulovat digitální prostor. Stále má GDPR, DSA, DMA i Akt o umělé inteligenci. Priorita se ale posunula z ochrany práv k podpoře konkurenceschopnosti. Z role globálního strážce k roli hráče, který chce zůstat v hře.

Možná je to rozumné. Možná nutné. Ale rozhodně to není to, co Brusel před deseti lety sliboval. 

Zdroje: politico.eu

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.