Emmanuel Macron poslal v úterý jasný vzkaz přes Atlantik. O osudu zmrazených ruských aktiv rozhodnou Evropané. A nikdo jiný. Francouzský prezident tak reagoval na americký mírový plán pro Ukrajinu, který počítá s tím, že by tyto prostředky měly financovat rekonstrukci pod vedením Washingtonu. Jenže peníze jsou v Bruselu. Přesněji v Belgii.
Kdo drží karty, ten rozdává
Po ruské invazi v únoru 2022 zmrazily západní země aktiva ruské centrální banky v hodnotě přibližně 300 miliard dolarů. Z toho zhruba 210 miliard eur leží v Evropské unii – a drtivá většina, odhadem 185 miliard, je uložena v belgickém finančním depozitáři Euroclear.
Suma, která by dokázala financovat nejen rekonstrukci, ale i pokračující válečné úsilí Ukrajiny na roky dopředu. Proto se o těchto penězích vedou zuřivé debaty.
Evropská komise už letos převedla Kyjevu přes 10 miliard eur z výnosů generovaných zmrazenými aktivy. Brusel navíc prosazuje plán, jak z těchto prostředků zajistit rozsáhlou reparační půjčku. A teď přichází Washington s vlastním návrhem – jenže ten počítá s tím, že rekonstrukci povede Amerika.
Macron v úterý zdůraznil, že Evropané musí mít poslední slovo v rozhodování o aktivech držených na evropském území. Ocenil sice, že americký plán míří správným směrem, zároveň ale naznačil, že obsahuje prvky vyžadující úpravu.
Mír, nebo kapitulace?
Macronova slova přicházejí v době, kdy se Evropa snaží vyrovnat s kontroverzním americkým návrhem na příměří. Ten by donutil Kyjev vzdát se části území, opustit naději na vstup do NATO a zredukovat armádu z téměř milionu vojáků na 600 tisíc.
Francouzský prezident varoval před jakýmikoli „známkami slabosti“, které by mohly posílit Rusko v jeho „strategické konfrontaci“ s Evropou. Zmrazená aktiva jsou v tomto kontextu klíčovým nástrojem. Pokud by je Evropa předala Spojeným státům k dispozici, ztratila by páku nejen vůči Moskvě, ale i vůči Washingtonu.
Česká republika, která jako první země EU zmrazila ruské státní nemovitosti v hodnotě přibližně deseti miliard korun, dlouhodobě podporuje využití těchto prostředků ve prospěch Ukrajiny.
Kdo zaplatí, až Rusko nezaplatí?
Debata se točí kolem několika klíčových otázek: Je legální aktiva konfiskovat? Co když Rusko odmítne platit reparace?
Moskva už varovala před „bolestivou odpovědí“. Někteří právníci upozorňují, že nemůžete jen tak odebrat něco, co patří jinému státu. Přesto se zdá, že Evropa hledá cestu – ať už formou půjček zajištěných budoucími výnosy, nebo přímým převodem.
Jenže pokud má o penězích rozhodovat Washington, Brusel ztrácí kontrolu. A to je přesně to, proti čemu Macron brojí.
Zdroj info: Politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
