Aktuálně:

Hokkaido: Když květinový ráj staví čipy budoucnosti

26.11.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Hokkaido: Když květinový ráj staví čipy budoucnosti

Představte si ostrov, kde v létě voní levandule a v zimě se prohánějí lyžaři po zasněžených svazích. Místo, odkud pochází polovina japonského mléka a másla. A teď si představte, že právě sem míří miliardy dolarů s ambicí vybudovat továrnu na nejpokročilejší polovodiče na světě. Vítejte na Hokkaidu – ostrově, který se chce stát Silicon Valley Asie.

Sázka za biliony

V malém městě Čitose roste továrna společnosti Rapidus. Cíl? Do roku 2027 zahájit masovou výrobu dvounanometrových čipů. Ultratenkých polovodičů, které dnes dokáží vyrábět jen tchajwanský TSMC a jihokorejský Samsung. Intel přeskakuje rovnou na 1,8 nanometru. Japonsko chce do tohoto exkluzivního klubu vstoupit – a vstoupit s grácií.

Za Rapidusem nestojí žádný startup. Japonská vláda nalila do projektu 12 miliard dolarů, celková investice do polovodičového průmyslu mezi lety 2020 a 2024 dosáhla 27 miliard – relativně k HDP víc než americký CHIPS Act. Koncem roku 2024 přidalo Tokio další balík 65 miliard na umělou inteligenci a čipy. Mezi akcionáři najdete Toyotu, Softbank i Sony.

Proč právě Hokkaido? CEO Atsuyoshi Koike má jasno: voda, elektřina, nižší riziko zemětřesení než jinde v Japonsku. A taky přírodní krása – továrna bude pokrytá trávou, aby ladila s krajinou. Poetické.

Prototyp versus realita

V dubnu 2024 Rapidus dosáhl prvního milníku – úspěšně vyrobil prototyp dvounanometrového čipu. „Podařilo se nám to poprvé v Japonsku a v bezprecedentní rychlosti,“ říká Koike. Pomohlo partnerství s IBM a dodávka litografického systému od holandského ASML.

Prototyp je ale jen začátek. Masová výroba je jiná liga – kvalita, výtěžnost, konzistence. TSMC má za sebou desetiletí zkušeností, zavedené zákazníky, propracované procesy. Rapidus zatím nemá ani jedno. Skeptici upozorňují, že firma nemá zkušenosti s výrobou pokročilých čipů a že financování – i přes masivní vládní podporu – nedosahuje odhadovaných pěti bilionů jenů (31,8 miliardy dolarů) potřebných k zahájení masové produkce.

Ztracené dekády

Před čtyřiceti lety Japonsko vyrábělo přes polovinu světových polovodičů. Dnes? Něco přes deset procent. Obchodní napětí s USA v osmdesátých letech a nedostatečné dotace, to vše nechalo vyrůst konkurenci na Tchaj-wanu a v Koreji.

A pak jsou tu strukturální problémy. Stárnoucí populace, klesající počet obyvatel. Sociální zabezpečení – včetně zdravotnictví a podpory porodnosti – spolkne třetinu státního rozpočtu. Peníze, které chybí na výzkum a technologie. Odhaduje se, že v příštích letech bude chybět 40 tisíc inženýrů. Rapidus proto počítá s cizinci, což v zemi s tradičně nízkou podporou pracovní migrace není jednoduché.

Ekosystém se rodí

Přesto se něco děje. TSMC staví druhý závod na ostrově Kjúšú, kde už v Kumamotu vyrábí starší generace čipů. První továrna zahájila masovou výrobu koncem roku 2024, druhá měla původně začít v roce 2027 – od poloviny roku 2025 se ale objevují zprávy o možném odkladu až na rok 2029 kvůli infrastrukturním problémům. Místní ekonomika přesto zažívá boom: rostou mzdy, přibývají dodavatelé, rozvíjí se infrastruktura.

Japonská strategie je jasná: postavte továrnu, ekosystém přijde sám. Americký Micron dostane 3,63 miliardy dolarů na rozšíření výroby v Hirošimě, Samsung buduje výzkumné centrum v Jokohamě. Místní hráči jako Kioxia a Toshiba také získávají státní podporu.

Koike věří, že Rapidus najde své místo díky rychlosti. „Dokážeme vyrábět a dodávat čipy třikrát až čtyřikrát rychleji než kdokoli jiný,“ tvrdí. Místo konkurovat TSMC přímo, firma sází na zakázkovou výrobu na míru.

Otázka za miliardy

Globální poptávka po čipech roste s nástupem umělé inteligence. Polovodičový průmysl má letos překonat obrat 702 miliard dolarů. Japonští automobiloví giganti – stále se vzpamatovávající z pandemických výpadků dodávek – tlačí na domácí nebo regionální výrobu. A kontrola nad výrobou čipů se stává otázkou národní bezpečnosti, zejména s napětím kolem Tchaj-wanu.

Japonsko vsadilo na Hokkaido miliardy. Sází na to, že ostrov známý květinami a mlékem se stane Silicon Valley Asie. Jde o největší průmyslovou sázku za generaci. Dokáže země, která ztratila náskok před čtyřiceti lety, dohnat ty, kdo ji předběhli? A co když ano?

Zdroj info: BBC News

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.