Brusel chce zjednodušit digitální pravidla. Někomu to zní podezřele

Omnibus, který má všechno vyřešit

Takzvaný „digitální omnibus“ – legislativní balíček oznámený 19. listopadu – navrhuje odložit většinu ustanovení klíčového AI Actu, jehož plná účinnost se očekávala v srpnu 2026. Zároveň přináší změny v GDPR, které by firmám měly usnadnit využívání osobních dat pro trénování umělé inteligence.

„Evropa je ochotná a schopná plně přijmout digitální věk,“ prohlásil Valdis Dombrovskis, komisař zodpovědný za zjednodušování předpisů. Právě tady začínají pochybnosti. Pokud má být cílem skutečná konkurenceschopnost, proč se ozývají hlasy, že tento krok může dosáhnout pravého opaku?

Mario Mariniello z bruselského think-tanku Bruegel to formuluje jasně: „Pokud jde o konkurenceschopnost, tohle rozhodně nepomáhá.“ Podle něj navrhované změny zvyšují nejistotu, ohrožují lidská práva a paradoxně zvýhodňují americké technologické giganty oproti evropským firmám.

Draghi jako záštita i terč

Komise se při obhajobě svého plánu opakovaně odvolává na zprávu Maria Draghiho, bývalého italského premiéra, který loni diagnostikoval zaostávající produktivitu Evropy jako „existenční hrozbu“. Draghi následně vyzval k „radikálnímu zjednodušení“ GDPR a rychlejšímu zavádění AI.

Giulia Torchio z European Policy Centre varuje před unáhleným postupem: „Nevidím v tom žádnou koherenci, žádnou strategii.“ Podle ní sice existuje prostor pro zlepšení digitálních pravidel, ale chaotický přístup vytváří „negativní nejistotu“. Mariniello jde ještě dál a ironicky poznamenává, že Komise následuje Draghiho „jako by šla za Forrestem Gumpem“.

Ne všichni analytici sdílejí tuto skepsi. Bertin Martens, také z Bruegelu, argumentuje, že nejistota v GDPR existovala od samého začátku a navrhované změny mohou naopak vytvořit jasnější pravidla hry.

Mezi ochranou a inovací

Aktivista Max Schrems, známý svými právními bitvami za ochranu soukromí, označil omnibus za „největší útok na digitální práva Evropanů za poslední roky“. Billboardy vyzývající Ursulu von der Leyenovou, aby upřednostnila Evropany před americkými technologickými šéfy, zdobily okolí budovy Komise celé středeční dopoledne.

Jádrem sporu je otázka, zda lze skutečně najít rovnováhu mezi ochranou uživatelů a podporou inovací. Evropská unie se o to snaží už několik let – od GDPR z roku 2018 přes Akt o digitálních službách až po AI Act. Každá nová regulace přináší nejen ochranu, ale i náklady. Za porušení AI Actu hrozí pokuty až 35 milionů eur nebo 7 % celosvětového obratu.

Evropa se ocitla v pasti vlastní tvorby. Vybudovala nejpropracovanější systém digitální regulace na světě, ale teď se ptá, jestli ji to nebrzdí. Zjednodušení může být správným krokem – pokud se neprovede narychlo a bez jasné vize. Dokáže Brusel najít cestu mezi přílišnou regulací a chaosem volného trhu? Nebo se omnibus stane jen dalším příkladem toho, jak dobře míněné změny vytvářejí ještě větší zmatek?

Zdroj info: Euractiv.com

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT