Aktuálně:

Pražské vodojemy získaly za svá inovativní řešení Cenu Prahy Adapterra Awards 2025 

14.11.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Pražské vodojemy získaly za svá inovativní řešení Cenu Prahy Adapterra Awards 2025 

Hlavní město již zná svůj klimaticky odolný projekt roku. Vodojemy, které provozují Pražské vodovody a kanalizace, získaly Cenu Prahy v soutěži Adapterra Awards 2025. 

Projekt porotu zaujal tím, jak proměnil technickou infrastrukturu v prostor plný života a ukázal, že i velké městské podniky mohou být lídry v ochraně přírody. Finále pražského kola přineslo i další inspirativní projekty – propojení domu se zelení, inspirativní firemní sídlo a proměnu sídliště.

V rámci letošního ročníku soutěže Adapterra Awards 2025 byla udělena Cena Prahy, kterou získal projekt Rozkvetlé a pestré vodojemy společnosti Pražské vodovody a kanalizace. Odborná porota ocenila, že technická infrastruktura může být zároveň oázou biodiverzity a inspirací, jak přirozeně začlenit přírodu do městského prostoru.

„Soutěž Adapterra Awards je důkazem, že město umí být spojencem přírody. Stejně jako porota oceňuji, jak vítězný projekt udělal z technické překážky přednost, která esteticky propojila městskou plochu a dala jí navíc další přidanou hodnotu. Symbolicky však oceňuji všechny zapojené projekty. Praha má co nabídnout – nejen moderní stavby, ale i chytrá řešení, která pomáhají lidem i klimatu,“ říká náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková.

Projekt rozkvetlých vodojemů přeměnil rozsáhlé areály vodárenské infrastruktury, obvykle uzavřené veřejnosti, v zelené ostrovy života. Na jejich střechách i v okolí vznikly pestré výsadby, které poskytují útočiště hmyzu, ptákům i drobným savcům. Podle poroty se tak povedlo se tak skloubit provozní funkčnost s ochranou přírody a estetickou hodnotou prostředí. Vodojemy zároveň nejen zadržují vodu, ale i vracejí život do míst, kde by jej málokdo hledal.

Ve finále pražského kola se objevily i další inspirativní realizace. Projekt Dům propojen se zelení ukazuje, jak může být architektura součástí přírody – jeho fasády i střechy prorůstá vegetace, která zlepšuje mikroklima a poskytuje obyvatelům stín i soukromí. Dalším finalistou bylo Sídlo firmy Zahradní Architektura Kurz, moderní dřevostavba, která propojuje pracovní zázemí se zahradními prvky a přirozeným chlazením. A projekt Proměna sídliště v Praze 12 ukazuje, že i panelová sídliště mohou dýchat – díky výsadbám stromů, zadržování dešťové vody a úpravám veřejného prostoru.

Cenu Prahy uděluje Nadace Partnerství a Integra Consulting ve spolupráci s hlavním městem Prahou, Ministerstvem životního prostředí a Senátem Parlamentu České republiky pod záštitou senátorky Jitky Seitlové. Adapterra Awards každoročně vyhledává projekty, které dokazují, že i město může být spojencem přírody. 

Foto + Zdroj: PVK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.