Cena války: Docházejí Rusku peníze na pokračování v boji?

Válka je drahá záležitost. A když se protáhne déle, než rozpočet unese, stává se z ní finanční katastrofa. Ruský návrh rozpočtu na roky 2026–2028 naznačuje, že Kreml se ocitl v těžké situaci, kterou si sám způsobil. Po sedmi letech rozpočtového deficitu – což je série, jakou Rusko nezažilo od roku 1999 – už v Moskvě těžko může někdo mluvit o „stabilitě“.

Na první pohled se může zdát, že vše drží pohromadě, ale pod povrchem se objevují vážné problémy. Výdaje na obranu dosáhnou v roce 2025 rekordních 13,5 bilionu rublů, což představuje zhruba 6,3 % HDP. To znamená, že třetina všech státních peněz půjde na válku. Ekonom a bývalý ruský vládní poradce Vladimir Milov to shrnul bez diplomatického obalu: „Aby vojenská mašinérie fungovala, je potřeba mnohem víc peněz – a ty prostě nejsou.“

Válka, která požírá rozpočet

Ruská ekonomika se během tří let totálně přeladila na válečný režim. Továrny vyrábějí munici místo spotřebního zboží, státní rozpočet spolykají armáda a bezpečnostní složky, z regionů mizí bonusy pro dobrovolníky. Saint Petersburg, Tatarsko či Samarská oblast bonusy pro nové rekruty dokonce snížily i pětinásobně. To je jasný signál: peníze na válku docházejí i na lokální úrovni.

Přinejmenším oficiálně se Kreml snaží deficit zahnat zvyšováním daní. DPH má stoupnout z 20 % na 22 % a progresivní daň z příjmu byla zavedena již od 1. ledna 2025. Jak ukazují data z návrhu rozpočtu, vláda už přestala předstírat, že zvládne držet schodek pod kontrolou. Ten pro rok 2024 vyskočil z původně plánovaného 1,5 bilionu rublů na 6,9 bilionu. Na rok 2026 sice úředníci slibují pokles na 1,6 % HDP, ale i ruští ekonomové to označují za „přání otcem myšlenky“.

Vyčerpané rezervy a zavřené dveře

Sankce, zákaz přístupu na mezinárodní finanční trhy a úrokové sazby nad 15 % – to je kombinace, která by položila i zdravou ekonomiku. Moskva proto žije z vnitřních zdrojů. Jenže likvidní část Národního fondu bohatství se tenčí; z původních zásob zůstalo asi 4 biliony rublů, což nestačí ani na pokrytí letošního schodku. Vláda tak zvažuje – byť tiše – možnost, kterou se v Rusku nikdo neodvažuje vyslovit nahlas: tisk peněz.

Jinými slovy, válka začíná mít příchuť devadesátek. Vysoké úroky, de facto nemožnost půjčovat si v cizině a rostoucí inflace připomínají situaci před krachem z roku 1998. Ekonom Vladimir Dubrovskij to řekl natvrdo: rozsáhlé domácí zadlužení by „okamžitě připomnělo elitám katastrofu roku 1998“.

Oklikou přes plyn, který už nezabíjí

Když Kreml spustil útok na Ukrajinu, počítal s tím, že závislost Evropy na plynovodech mu dá do ruky páku. Jenže plán použít plyn jako zbraň – jak ukázaly roky 2023 a 2024 – selhal. Evropa, včetně Česka, se od ruské ropy i plynu odstřihla a přešla na jiné dodavatele. Dnes má Česko kontrakty s celým světem a ruský vliv na naši energetiku se scvrkl na minimum.

To je problém i pro Moskvu: export plynu a ropy tvořil klíčový zdroj příjmů. Nyní čelí kombinaci klesajících světových cen a silného rublu, který po konverzi snižuje reálné zisky. A když k tomu připočteme evropské cenové stropy na ruskou ropu a postupné omezování importů LNG, dochází k něčemu, co i sami ruští experti označují za „vyčerpání zdrojů růstu“.

Kolik stojí udržet „nízkou intenzitu“

Podle Milova si Rusko v současnosti může dovolit jen takzvanou válku nízké intenzity – bez masivních tankových útoků, zato s raketovými údery a drony. Ty jsou levnější, ale i tak stojí miliardy. A hlavně nevedou k vítězství, nýbrž jen k prodlužování konfliktu.

Ruský státní rozpočet ale není gumový. Od roku 2026 má klesat podíl obranných výdajů na HDP, údajně ze 6,3 % na 5,5 % a později na 4,7 %. Je však málo pravděpodobné, že by to nebylo jen papírové přání – z jednoduchého důvodu: válka se sama nezlevňuje.

Co z toho plyne?

Ruská ekonomika vydržela déle, než mnozí předpovídali, ale její odolnost není nekonečná. Oproti loňsku má nižší příjmy, vyšší daně a inflaci, která se dále zakusuje do životní úrovně obyvatel. Na frontě i v obchodech se začíná objevovat stejná otázka: kolik ještě Kreml vydrží platit? Možná, že válku nakonec nezastaví diplomacie, ale prostá účetní logika. A ta se může ukázat být nejnepřátelštějším faktorem, jaký si Putinova armáda umí představit.

Zdroj info: Kyiv Independent, Free Russia Foundation

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT