Aktuálně:

Dárek pro Putina. Češi se složili na raketu Flamingo – a přidali i druhou

12.11.2025, Autor: Josef Neštický

4 votes, average: 2,25 out of 54 votes, average: 2,25 out of 54 votes, average: 2,25 out of 54 votes, average: 2,25 out of 54 votes, average: 2,25 out of 5
Dárek pro Putina. Češi se složili na raketu Flamingo – a přidali i druhou

Během pouhých dvou dnů vybrali Češi přes 31 milionů korun na raketu pro Ukrajinu. Projekt „Dárek pro Putina“, který začal jako spontánní crowdfunding v roce 2022, se proměnil v sílu, s níž se musí počítat – a nejen symbolicky. Kromě plánované střely Flamingo, na kterou měla sbírka původně směřovat, dostane Ukrajina od českých dárců i druhou raketu.

Crowdfunding místo diplomacie

Když v květnu 2022 vznikl „Dárek pro Putina“, šlo o jednoduchou myšlenku: dát obyčejným lidem možnost konkrétně pomoci Ukrajině. Tři roky poté má tato iniciativa za sebou bilanci, kterou by jí mohla závidět leckterá státní agentura – více než miliardu korun vybranou na vojenské vybavení. To zahrnuje drony, sanitky i protitankové systémy. A teď přibyla i střela, která dokáže zasáhnout cíl tři tisíce kilometrů daleko.

Sbírka na „dárek“ v podobě rakety Flamingo měla původně cíl 12,5 milionu korun. Jenže česká veřejnost se překonala: během necelých 48 hodin se sešlo 31,1 milionu. Jak ukazují data, přispělo přes 8 500 dárců – od studentů až po firmy. V přepočtu jde o více než 1,3 milionu dolarů. To znamená, že výrobce Fire Point dodá hned dvě střely, pojmenované DANA 1 a DANA 2 – na počest nedávno zesnulé jaderné fyzičky Dany Drábové.

Symbol, který zneklidňuje i inspiruje

Země, která sama čelila tankům sovětské armády, dnes pomáhá jinému národu bránit se stejnému agresorovi – a činí tak prostřednictvím veřejné sbírky. „Dárek pro Putina“ se stal fenoménem občanské solidarity, který v sobě spojuje morální gesto s pragmatickým účinkem.

Na druhé straně nelze přehlédnout, že praxe, kdy občané financují výrobu zbraní, zůstává eticky i politicky citlivá. Flamingo, které ukrajinský prezident Zelenskyj označil za „nejúspěšnější“ střelu, má nejen technologickou, ale i symbolickou hodnotu. Jmenuje se po pestrobarevném ptákovi a zasahuje cíle hluboko v Rusku – kontrast, který mluví sám za sebe.

Přinejmenším ale tato iniciativa ukazuje, že česká společnost má stále vyvinutý smysl pro konkrétní čin. Žádné petice, žádné rezoluce – jen kliknutí a převod peněz.

Kolik dárků bude ještě potřeba?

Kritici upozorňují na to, že výrobce Fire Point je na Ukrajině vyšetřován kvůli podezření z nadhodnocování výrobních nákladů. Sama firma existenci vyšetřování potvrdila, ale popírá jakékoliv pochybení. Transparentnost zbrojních dodávek ve válečné ekonomice je svou povahou omezená, což nahrává nejrůznějším interpretacím.

Nic z toho však české dárce neodradilo. Přebytek vybraných peněz byl použit na nákup dalších raket. V době, kdy některé západní vlády váhají nad pokračováním vojenské pomoci, česká veřejnost zjevně váhat nehodlá.

Raketa, kterou lidé zaplatili online, je možná malým příběhem v mozaice velké války. Ale jak ukazuje tento „dárek“, i malý národ uprostřed Evropy našel způsob, jak projevit postoj – nejen slovy. Otázkou zůstává, kolik takových dárků bude ještě třeba, než Putin pochopí, že tenhle účet platí on.

Zdroj info: kyivindependent.com

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.