Zelená energie má nového favorita. Bioplyn zvládne to, co plynové elektrárny – jen s menšími náklady, větší mírou soběstačnosti a bez geopolitických nervů. Tak proč se na něj vlády dívají skrz prsty?
Když nefouká a nesvítí
Evropské energetiky děsí tzv. dunkelflaute – období, kdy nesvítí slunce a nefouká vítr. V Německu ale objevili řešení, které už dávno stojí na polích: bioplyn. Data ukazují, že bioplyn dokáže plnit stejnou stabilizační funkci jako konvenční plynové elektrárny, a to s výrazně nižšími náklady.
Německo má na svém území kolem 10 000 bioplynových zařízení, většinou přímo na farmách. Elektřinu a teplo vyrábějí z odpadu, hnoje či biomasy – a to „vždy, když nesvítí slunce a nefouká vítr“, jak připomíná zástupkyně tamního bioenergetického svazu Sandra Rostek. Jinými slovy: dělají přesně to, co mají dělat plánované plynové elektrárny, ale rychleji, levněji a z domácích zdrojů.
Zelená ironie energetiky
Je těžké se ubránit jisté ironii. Zatímco vlády Evropy utrácí miliardy za výstavbu nových plynových zdrojů, vedle v Německu stojí funkční a rozšiřitelná síť bioplynových stanic, které zvládnou totéž. A navíc nezávisle na dovozu LNG z USA či Kataru.
Rozdíl je přitom nejen v ekonomice, ale i v podstatě zdroje. Bioplyn vzniká anaerobním kvašením organických zbytků, tedy bez kyslíku v uzavřených tancích, kde se tvoří směs metanu a CO₂. Po vyčištění jej lze vtláčet do stávající plynárenské sítě coby biometan, použít v dopravě, průmyslu i pro vytápění domácností.
Realita versus strategie
Proč tedy sázet na nové plynové zdroje, když ty bioplynové už existují? V německém i českém kontextu jde o politickou setrvačnost, trochu skepsi vůči „zemědělským řešením“ a možná i přehnanou důvěru ve velké centralizované projekty.
Zelený plyn z hnoje nebo bioodpadu působí méně „průmyslově“, ale přinejmenším technologicky dorostl. Německé bioplynové elektrárny mají dnes instalovaný výkon devět gigawattů.
Co z toho plyne?
Evropská energetická mapa se mění, ale staré zvyklosti přežívají. Plynové elektrárny jsou pořád považovány za „spolehlivý“ přechodový zdroj. Jenže bioplyn už není alternativou, nýbrž praktickou možností. V Česku by mohl biometan pokrýt až 18 % domácí spotřeby plynu, a ještě by pomohl zemědělcům i klimatu. Měli bychom se tedy ptát ne „jestli“, ale proč ještě ne. Kolik stojí naše energetická jistota – a kolik nás stojí nevšimnout si řešení, které už dávno funguje za humny?
Zdroj info: ntv.de
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
