Aktuálně:

Slovensko Ukrajinu nepodpoří: Fico a zmrazená ruská aktiva

11.11.2025, Autor: red

1 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 5
Slovensko Ukrajinu nepodpoří: Fico a zmrazená ruská aktiva

Premiér Robert Fico opět rozvířil evropské vody. Slovensko se rozhodlo nepodpořit využití zmrazených ruských aktiv na vojenské účely pro Ukrajinu. V době, kdy Evropská unie hledá jednotu v podpoře Kyjeva, Bratislava volí vlastní cestu – tichou, ale jasnou.

Mezi pomocí a blokádou

V rozhovoru pro STVR Fico prohlásil, že Slovensko „nepodpoří žádné právní ani finanční schéma k zabavení zmrazených ruských aktiv“, pokud by měly směřovat na vojenské účely. Místo toho zdůrazňuje humanitární pomoc. Přinejmenším slovně tak Slovensko stojí mimo hlavní unijní proud. EU od května 2024 plánuje využít zmrazená ruská aktiva – v hodnotě kolem 300 miliard dolarů – jako záruku pro půjčku Kyjevu až do výše 140 miliard eur. Cílem je stabilizovat ukrajinské finance a posílit důvěru investorů.

Právní riziko, nebo politický kalkul?

Fico svou rezervovanost vysvětluje obavou z možných žalob ze strany Ruska. Evropská komise skutečně řeší právní rizika spojená s využíváním cizích aktiv, zejména proto, že většina z nich je uložena v Belgii. Ale za právní argumentací se skrývá i politická rovina. Fico si buduje pozici státníka, který „chrání slovenské zájmy“ před diktátem Bruselu – a zároveň využívá práva veta jako obchodní páku vůči unijním partnerům.

Slovensko mezi Evropou a sebeobranou

Slovensko se potýká s ekonomickou slabostí a krizí důvěry ve vládu. Fico navíc čelí kritice, že jeho styl vládnutí oslabuje demokratické instituce. Kombinace ekonomických potíží a vnitropolitických sporů může vysvětlovat, proč se premiér vydává cestou národní výjimečnosti. V budoucích jednáních EU může Fico svou pozici ještě zúročit. V otázkách, kde potřebuje unijní finance či rozvolnění rozpočtových pravidel, může své „ne“ k ruským aktivům proměnit v nástroj vyjednávání.

A co z toho plyne? Možná jen to, že jednotná Evropa zůstává spíš v deklaracích než v činech. Když se 27 států pokouší jednat jedním hlasem, stačí jeden Fico, aby se celý sbor rozladil.

Zdroj info: politico.eu, euractiv.com 

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.