Aktuálně:

Putinův úhlavní rival varuje: Připravte se na druhou studenou válku

09.11.2025, Autor: Josef Neštický

4 votes, average: 4,25 out of 54 votes, average: 4,25 out of 54 votes, average: 4,25 out of 54 votes, average: 4,25 out of 54 votes, average: 4,25 out of 5
Putinův úhlavní rival varuje: Připravte se na druhou studenou válku

Mikhail Chodorkovskij, kdysi nejbohatší muž Ruska a dnes jeden z jeho nejhlasitějších exilových kritiků, má pro Evropu jednoduché poselství: zapomeňte na návrat k běžnému pořádku. Tvrdí, že svět už vstoupil do druhé studené války a že potrvá nejméně deset let, bez ohledu na to, jak dopadne konflikt na Ukrajině.

Přinejmenším podle jeho slov nás čeká období dlouhodobé konfrontace, v níž jedinou skutečnou pojistkou proti ruské agresi zůstane přesvědčivá vojenská síla Západu.

Nová studená válka – a tentokrát bez iluzí

Chodorkovskij varuje, že Rusko se nehodlá vrátit k partnerství s Evropou, protože jeho režim přežívá jen díky vykreslování Západu jako nepřítele. Podle něj se Vladimir Putin řídí stejným instinktem jako sovětští vůdci – udržet kontrolu doma prostřednictvím konfliktu navenek.

„Válku lze zastavit jen důslednou hrozbou,“ vzkázal Evropě. Sankce na ruskou ekonomiku označil za „tlak, ale nikoli dramatický“, a útoky ukrajinských dronů na ropnou infrastrukturu za spíše symbolické. Typické zařízení v sibiřském průmyslu má podle něj takovou rozlohu, že zásah je spíš „šlápnutím na nohu“ než ranou, která by ochromila celý systém. Jinými slovy — Rusko je otřesené, ale zdaleka ne na kolenou.

Evropa v přezbrojení

Oproti loňsku je evropská nálada viditelně jiná. Brusel, Paříž i Praha mluví otevřeně o „strategické autonomii“ a EU připravuje největší obranný plán od konce studené války. Diskuse, zda se kontinent nachází „na prahu druhé studené války“, se už přesunula z akademických debat do úředních dokumentů.

Česká republika mezitím zvyšuje výdaje na obranu a oficiálně označuje Rusko za hlavní bezpečnostní hrozbu. A není sama – po celé Evropě se obnovují vojenské kapacity a roste podpora členství v NATO. Reakce na ruskou agresi už není jen otázkou solidarity s Ukrajinou, ale sebeobrany.

Slábnoucí hegemonie a nová rovnováha

Současné napětí se přitom už dávno netýká jen Ruska. Svět se přeskupil do multipolární struktury, v níž hlavní roli hrají Spojené státy, Čína a právě Rusko. To, co začalo válkou na Ukrajině, se nyní proměnilo v širší soupeření o podobu globálního řádu.

Evropa se stává středem nového soupeření – nejen vojenského, ale i technologického a energetického. Vzniká pluralitní svět, kde západní hegemonie ustupuje a kde je „rovnováha sil“ spíše klouzavým pískem než pevnou půdou.

Naděje, která se nevrací rychle

Chodorkovskij, sám pronásledovaný novým obviněním z vedení „teroristické organizace“, připomněl, že okno pro pád Putinovy moci se už zavřelo. Podle něj mohl být režim otřesen pouze v prvních dvou letech invaze – a to se nestalo.

„Máme tradici, že naši diktátoři odcházejí mezi sedmdesátkou a osmdesátkou,“ dodal s typicky suchým humorem. Putin nedávno oslavil třiasedmdesáté narozeniny.

Chodorkovskij sám věří, že se jednou vrátí do postputinovského Ruska, i když, jak říká, „naše generace den návratu k normalitě už nezažije“. Přesto zůstává optimistou: v průmyslu, odkud pochází, jsou dlouhé procesy normou. A možná právě to je klíč: pochopit, že i geopolitická změna je maraton, ne sprint. Co z toho plyne? Že Evropa by si měla zvyknout nejen na mrazivý vítr nové éry, ale i na myšlenku, že tentokrát může trvat déle.

Zdroj info: POLITICO.eu, europa.eu, vlada.gov.cz

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.