Z bývalé montovny levných generik se stává laboratoř, která mění svět. Čína během jediné dekády dohnala západ v biotechnologiích, a dnes už nejen dohání – ale i udává směr.
Když se montovna probudí
Ještě před deseti lety byla čínská farmacie synonymem pro levná generika a licencované kopie západních léčiv. Dnes? Vývoj nových léků, patenty v oblasti genetiky či imunoterapie a raketový růst investic. Jak ukazují data Morgan Stanley, roční příjmy z léků pocházejících z Číny mohou do roku 2030 dosáhnout 34 miliard dolarů, a do roku 2040 dokonce 220 miliard. To už není poznámka pod čarou na konci mezinárodních reportů, ale reálný přesun centra inovací z USA do Asie.
Čína se na globálním vývoji inovativních léků podílí už zhruba 23 %, což je výrazný skok oproti necelým pěti procentům ještě nedávno. Země, která dříve tiskla krabičky s ibuprofenem pro svět, dnes vyvíjí cílené terapie proti rakovině.
Vzestup řízený strategií a talentem
Na rozdíl od západních trhů, kde inovace vyrůstají z tisíců menších firem a univerzitních spin-offů, čínský biotechnologický boom je řízený a systematický. Vládní strategie Made in China 2025, návrat vědců ze zahraničí a obrovské množství kapitálu vytvořily prostředí, v němž se inovace vyplácí rychle.
Nejde přitom jen o peníze. Čína má přístup k velkému množství pacientů, což zrychluje klinické testování. Výsledek? Farmaceutické firmy z Evropy a USA si dnes čínské partnery vybírají stále častěji: podle Morgan Stanley se téměř 40 % všech globálních licenčních smluv v biotechnologiích v roce 2025 točí kolem čínských společností.
Spojenec i soupeř globální farmacie
Ruku v ruce s tímto růstem přichází geopolitické napětí. Spojené státy již aktivně uplatňují přísnější pravidla pro schvalování „čínských“ léků ve svém systému FDA. Zároveň ale americké i evropské koncerny sedí na balíku 480 miliard dolarů, který mají k dispozici pro akvizice a rozvoj. Není těžké si představit, kam se část těchto prostředků přelije.
Čínské biotechnologie lákají i díky nižším nákladům – aktuální modely spolupráce (tzv. out-licensing) až o 76 % levněji než klasické fúze a akvizice. Farmaceutické domy tak mohou získat přístup k inovacím, aniž by musely platit za celý podnik.
Od čínských laboratoří až do českých
Zajímavé je, že čínský inovační boom se dotýká i Česka. Společnost SOTIO zde plánuje klinické testy a rozvíjí vývoj protinádorových léků. A česko-čínský podnik Hydal v Su-čou, založený s českou technologií, se stal příkladem, jak mohou evropské firmy těžit z čínského růstu.
Kam až může tahle evoluce dojít?
Pokud se nenaplní geopolitické hrozby a regulační „vlna“ zůstane zvládnutelná, může Čína do poloviny století ovládnout až třetinu schválených nových léků ve Spojených státech – třicet pět procent podle projekcí Morgan Stanley. To by byl výsledek, který si ještě před pár lety neuměl představit ani největší optimista.
Přinejmenším je jisté, že éra levných kopií skončila. A pokud se někdo ještě ptá, zda může být světový inovátor zároveň řízeným státem – Čína právě nabízí odpověď v reálném čase.
Zdroj info: Morgan Stanley Research, acnnewswire.com, china.org.cn
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
