Evropský parlament tentokrát nehodlá ustoupit. Čtyři politické skupiny, které obvykle podporují předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, jí zaslaly dopis s jasným poselstvím: přepracujte návrh rozpočtu na období 2028–2034, jinak jednání ani nezačnou. Ačkoliv se o návrhu má debatovat na plenárním zasedání v Bruselu, konkrétní ultimátum zatím nebylo potvrzeno.
Co se vlastně děje?
V červenci Komise představila plán na přestavbu sedmiletého rozpočtu EU, který má hodnotu přes 2 biliony eur. Klíčovou změnou mělo být sloučení regionálních a zemědělských dotací do centralizovaných národních plánů v objemu 865 miliard eur. Tento krok však vyvolal odpor nejen u regionů a farmářů, ale i u europoslanců napříč politickým spektrem.
„Evropský parlament nemůže toto přijmout jako základ pro zahájení jednání,“ stojí v dopise, který podepsali lídři lidovců (EPP), socialistů (S&D), liberálů (Renew Europe) i Zelených. Jinými slovy, nejde jen o technickou připomínku, ale o zásadní politický problém.
Sedm požadavků, které mají váhu
Poslanci varují před „fragmentací, desolidarizací a financováním 27 rozdílných národních plánů“, pokud by velké objemy peněz zůstaly bez jasného účelu. Chtějí zachovat roli regionů a místních samospráv při dohledu nad regionálními dotacemi – ty by podle současného návrhu přešly pod národní vlády.
Dalším sporným bodem je podmíněnost dotací. Poslanci odmítají model „reformy za peníze“, kdy by regiony dostávaly prostředky jen tehdy, pokud jejich vlády plní reformy schválené Bruselem. To považují za „demokratický deficit“.
Parlament také trvá na tom, aby Společná zemědělská politika zůstala samostatná – právě ta totiž zajišťuje rovné podmínky pro evropské farmáře. A chce silnější slovo při schvalování a revizi národních plánů, které by jinak vznikaly jen v dialogu mezi Bruselem a hlavními městy.
Co z toho plyne?
Jednání jsou teprve v rané fázi. Členské státy již předložily své pozměňovací návrhy a nyní hodnotí návrh Komise. Finální verze rozpočtu by měla být hotová začátkem roku 2027 – a Parlament má právo ji odmítnout.
Přinejmenším je jasné, že von der Leyenová čelí tlaku nejen z Rady EU, ale i ze strany svých vlastních spojenců v Parlamentu. Siegfried Mureșan, hlavní vyjednavač Parlamentu, sice uvedl, že Komise je „na technické úrovni“ připravena návrh revidovat, ale politická vůle bude teď rozhodující.
Pro Českou republiku, která patří mezi nejúspěšnější čerpače evropských fondů, může být výsledek těchto sporů zásadní. Pokud by regionální politika skutečně přešla pod přímou kontrolu národních vlád, mohlo by to změnit celý systém, na který jsou české regiony zvyklé. Ustoupí Komise, nebo si Parlament prosadí svou hrozbou blokace? A co to udělá s důvěrou mezi institucemi EU v době, kdy Unie potřebuje jednotný postup víc než kdy jindy?
Zdroj info: euractiv.com
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
