Rumunsko chce kus evropského obranného koláče: Bukurešť si nenechá vzít příležitost

01.11.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Rumunsko chce kus evropského obranného koláče: Bukurešť si nenechá vzít příležitost

Zatímco Evropa otevírá peněženky na obranu jako nikdy předtím, Rumunsko si klade zásadní otázku: Proč by měly všechny ty miliardy putovat jen do továren v Německu, Francii nebo Švédsku? Bukurešť chce svůj díl – a není v tom sama. Ministr obrany Liviu-Ionuț Moșteanu to formuluje jasně: „Pokud utrácíme peníze lidí na obranu, je důležité, aby viděli, že část z toho se vrací do jejich země, například prostřednictvím továren.“

Rumunsko, které letos vynakládá na obranu 2,3 procenta HDP a do roku 2030 plánuje navýšení na 3,5 procenta, se ocitlo ve strategicky výhodné pozici. Sousedí s Ukrajinou, Moldavskem i Černým mořem, hostí francouzsko-americkou bojovou skupinu NATO a stává se pilířem obrany východního křídla aliance. A právě tato pozice mu dává páky k vyjednávání.

Šestnáct miliard s podmínkou

Bukurešť se chystá stát významným uživatelem evropských obranných programů, které nabízejí nízkoúročené půjčky na obranu. Rumunsko žádá o miliardy eur – většina má jít na vojenské vybavení, zbytek na infrastrukturu a pomoc Ukrajině s Moldavskem. Jenže s jednou podmínkou: část výroby musí zůstat v zemi.

Příklad? Probíhající tendr na více než dvě stě tanků stanovuje, že finální montáž musí proběhnout na rumunském území. „Je to vyjednávání s výrobci,“ vysvětluje Moșteanu. „Pokud evropští výrobci nepřijmou požadavky na domácí produkci, vezmeme firmy mimo EU, které to udělat chtějí.“

Není to prázdná hrozba. Rumunsko už je velkým zákazníkem amerických, izraelských i jihokorejských zbrojovek – kupuje systémy Patriot, stíhačky F-35 nebo samohybné houfnice K9 od Hanwha Aerospace. Právě jihokorejští manažeři loni naznačili, že by se Rumunsko mohlo stát zbrojním centrem pro Evropu, Blízký východ i Afriku.

Co Rumunsko nabízí

Oproti menším východoevropským zemím má Bukurešť co nabídnout. Patří mezi nejprůmyslovější státy Evropy, má funkční obranné závody a především silný automobilový sektor, který dokáže rychle přejít na zbrojní výrobu. A investoři to vnímají. Německý Rheinmetall letos podepsal dohodu o výstavbě továrny na střelný prach – má to být významný závod v Evropě, částečně financovaný z unijních peněz. Celkový obrat rumunského obranného průmyslu dosáhl v roce 2023 více než pěti miliard lei, vývoz vojenského materiálu přesáhl 800 milionů eur.

Kdo si rozdělí koláč?

Rumunský přístup odráží širší napětí v evropském zbrojení. NATO letos v létě zvýšilo cíl obranných výdajů z dvou na pět procent HDP do roku 2035 – což znamená dodatečných 288 miliard eur ročně. Kdo na tom vydělá? Západní giganti s rozvinutým zbrojním průmyslem mají náskok, bývalé východní země často postrádají technologické know-how na výrobu kompletního spektra zbraní.

Moșteanu proto mluví o „rovnoměrném rozložení průmyslových výnosů po celém kontinentu“ – včetně zemí daleko od frontové linie, jako je Portugalsko. Bukurešť chce změnit legislativu, aby urychlila investice do obranného průmyslu.  Rumunsko navíc plánuje rozsáhlou modernizaci armády – nákup 216 tanků Abrams, 51 stíhaček F-16, posílení protivzdušné obrany, obrněných vozidel i námořních schopností. Více než třetina obranného rozpočtu směřuje na moderní vybavení a technologie. V roce 2024 vojenské výdaje vzrostly o 43 procent oproti předchozímu roku.

Otázka spravedlnosti

Rumunský požadavek na průmyslové výnosy není jen ekonomický kalkul. Je to i politická zpráva. Pokud mají východoevropské země nést bezpečnostní riziko blízkosti k Rusku, měly by mít i podíl na ekonomických příležitostech, které přináší evropské přezbrojení. Jinak hrozí, že peníze daňových poplatníků z Bukurešti, Varšavy nebo Vilniusu skončí jako zisky akcionářů v Mnichově nebo Paříži. Moșteanu to formuluje pragmaticky: „Nechceme jen kupovat rakety v zahraničí.“ A pokud evropské firmy nebudou ochotné sdílet výrobu, Rumunsko má alternativy. Otázka tedy nezní, jestli Bukurešť dostane svůj kus koláče. Spíš jestli ho dostane od Evropanů, nebo od někoho jiného.

Zdroj info: politico.eu

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Poseidon: Putinovo supertorpédo a nová éra jaderného odstrašování

02.11.2025, Autor: Josef Neštický

Zatímco svět sleduje válku na Ukrajině, Vladimir Putin testuje zbraně, které mají připomínat, že Rusko zůstává jadernou velmocí. V úterý 28. října 2025 Moskva úspěšně vyzkoušela Poseidon – autonomní torpédo poháněné jaderným reaktorem, které podle analytiků dokáže spustit radioaktivní tsunami a devastovat pobřežní města. Putin o tom informoval den poté, při čaji s raněnými vojáky. Sdělení bylo jasné: Rusko má zbraně, proti nimž neexistuje obrana.

Orbán míří za Trumpem: Mír, ropa a politické hry

01.11.2025, Autor: red

Maďarský premiér Viktor Orbán se 7. listopadu setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu. Oficiálně se bude jednat o míru na Ukrajině a budování mostů mezi Východem a Západem. Neoficiálně? O to, aby Maďarsko mohlo dál nakupovat ruskou ropu a plyn. A možná i o to, zda se Budapešť stane dějištěm historického summitu mezi Trumpem a Putinem.

OpenAI míří na burzu: Spekulace o bilionové sázce na budoucnost AI

01.11.2025, Autor: Josef Neštický

Když v roce 2015 vznikala OpenAI jako nezisková výzkumná laboratoř s posláním demokratizovat umělou inteligenci, málokdo by tipoval, že za deset let bude připravovat jedno z největších IPO v historii. Dnes se spekuluje, že společnost stojící za ChatGPT zvažuje vstup na burzu s oceněním až 1 bilion dolarů – částkou, která by ji řadila mezi nejhodnotnější firmy planety. Oficiální potvrzení však zatím chybí.

Rumunsko chce kus evropského obranného koláče: Bukurešť si nenechá vzít příležitost

01.11.2025, Autor: Josef Neštický

Zatímco Evropa otevírá peněženky na obranu jako nikdy předtím, Rumunsko si klade zásadní otázku: Proč by měly všechny ty miliardy putovat jen do továren v Německu, Francii nebo Švédsku? Bukurešť chce svůj díl – a není v tom sama. Ministr obrany Liviu-Ionuț Moșteanu to formuluje jasně: „Pokud utrácíme peníze lidí na obranu, je důležité, aby viděli, že část z toho se vrací do jejich země, například prostřednictvím továren."

Brusel v obležení: Když i úředníci EU bojují o svá místa

31.10.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská komise často hovoří o sociální spravedlnosti a ochraně zaměstnanců, ale uvnitř jejích zdí se odehrává drama, které by mohlo posloužit jako učebnicový příklad toho, co se děje, když se velká slova střetnou s tvrdou realitou. Více než čtvrtina z třiceti tisíc zaměstnanců Komise pracuje na dočasných nebo smluvních pozicích – a právě oni teď pociťují, co znamená nejistota na vlastní kůži.

Trump a Si v Pusanu: Když obchodní válka ustupuje diplomacii

31.10.2025, Autor: red

Americký prezident Donald Trump označil své čtvrteční jednání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem za mimořádný úspěch. Setkání na okraj summitu APEC v jihokorejském Pusanu přineslo konkrétní dohody o snížení cel a obnovení obchodu – po měsících napětí, kdy se cla mezi mocnostmi vyšplhala až na trojciferné hodnoty.

Bruselský zlatý důl: Jak si technologičtí giganti kupují cestu k regulacím

31.10.2025, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropská unie se pyšní nejpřísnějšími digitálními pravidly na světě, technologičtí giganti tiše budují v Bruselu lobbistickou mašinérii, která nemá v historii kontinentu obdoby. A výsledky? Ty už jsou vidět. Meta, Amazon, Microsoft a další hráči utratili v roce 2025 za ovlivňování evropské politiky více peněz než farmaceutický, finanční a automobilový průmysl dohromady. 

Brusel na hraně: Parlament vytáhl proti von der Leyenové těžký kalibr

31.10.2025, Autor: Josef Neštický

Von der Leyenová má problém. Evropský parlament jí dal jasné ultimátum: přepracujte návrh rozpočtu na příští sedmileté období, nebo ho pošleme zpátky. Čtyři centristické skupiny, včetně dvou největších frakcí – Evropské lidové strany a Socialistů a demokratů – hrozí zamítnutím klíčové části finančního plánu na léta 2028–2034. Takový postoj je neobvyklý - ukazuje, jak moc se Komise a Parlament rozešly v názoru na peníze EU.