Francie se rozhodla zvýšit daň na velké technologické firmy na 6 procent, což vyvolalo další kolo napětí mezi Paříží a Washingtonem. Zatímco Francie tvrdí, že jde o spravedlnost, Spojené státy mluví o diskriminaci. Jaký dopad to má na transatlantické vztahy a co to znamená pro nás?
Daň jako politické prohlášení
Francouzské Národní shromáždění schválilo návrh na zvýšení takzvané daně GAFA, pojmenované podle zkratek Google, Apple, Facebook a Amazon. Tato daň se vztahuje na společnosti s globálním obratem přesahujícím 750 milionů eur a příjmy ve Francii nad 25 milionů eur. Francie ji zavedla už v roce 2019, kdy se ukázalo, že mezinárodní dohoda o zdanění digitální ekonomiky pod záštitou OECD se odkládá. Bruno Le Maire, klíčová postava návrhu, opakovaně zdůrazňoval: „Technologičtí giganti musí platit daně tam, kde vytvářejí své zisky.“
Spojené státy však vidí věc jinak. Francouzskou digitální daň považují za diskriminační vůči americkým společnostem a hrozí odvetnými cly. Napětí mezi Paříží a Washingtonem se tak stává politickým divadlem, které může mít dalekosáhlé důsledky.
Kompromis nebo ústup?
Původní návrh z roku 2019 počítal se sazbou 3 %, nikoli 15 %, jak bylo mylně uvedeno. Finanční výbor francouzského Národního shromáždění nakonec schválil zvýšení na 6 procent, což je kompromisní řešení. Le Maire varoval před rizikem „nepřiměřených odvetných opatření“ ze strany Spojených států. Francie chce zdanit americké technologické firmy, ale nechce riskovat obchodní válku.
Evropská perspektiva
Francie není jediná, kdo se pokouší zdanit digitální giganty. Řada zemí pokračuje v uplatňování vlastních daní z digitálních služeb, zatímco jiné své plány pozastavily či zrušily. Evropská komise mezitím ustupuje od plánu zavedení unijní digitální daně a zaměřuje se na globální dohodu v rámci OECD. Česká vláda se přiklání k mezinárodně koordinovanému postupu a neplánuje zavedení samostatné národní digitální daně. To znamená, že Praha vsadila na trpělivost – a na naději, že se státy světa dohodnou na společném rámci. Je to realismus, nebo rezignace?
Hra o miliardy – a o principy
Pojďme se podívat na čísla. Daň ve výši 6 procent z příjmů z digitálních služeb ve Francii představuje pro technologické giganty spíše politický problém, než finanční zátěž. Pro francouzský rozpočet ale může jít o stovky milionů eur ročně. Oproti loňsku se debata posunula z technických detailů do geopolitické roviny. Francie trvá na své digitální dani a čelí hrozbě amerických cel. Washington tvrdí, že daň diskriminuje americké firmy. Paříž odpovídá, že „cílem této daně nebylo poškodit Spojené státy“, ale zajistit spravedlivější zdanění.
Francie na rozcestí
Návrh nyní čeká na projednání v Senátu. Pokud projde, Francie se stane ještě výraznějším hráčem v globální debatě o zdanění digitální ekonomiky. Pokud ne, půjde o politickou porážku Le Maira a signál, že tlak z Washingtonu funguje. Francouzská ministryně financí varovala, že zavedení cel by poškodilo francouzskou ekonomiku. To je pravda – ale platí to i opačně. Obchodní válka mezi Francií a Spojenými státy by nikomu nepomohla.
Zdroj info: politico.eu
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
