Washington oznámil plány na snížení vojenské přítomnosti ve východní Evropě. Rozhodnutí Trumpovy administrativy stáhnout část amerických jednotek z východního křídla NATO vyvolává nervozitu mezi spojenci – a zároveň otevírá otázku, zda Evropa konečně začne brát vlastní obranu vážně.
Čísla, která mluví za vše
Na začátku roku 2025 bylo v Evropě asi 100 000 amerických vojáků. Během roku se jejich počet sníží na přibližně 80 000. Nejvíce se redukce dotkne Rumunska. Z původních zhruba 3000 amerických vojáků tam zůstane jen asi tisícovka. Základna Mihail Kogalniceanu poblíž černomořského přístavu Konstanca přijde o dvě třetiny svých sil. Jeden ze zvažovaných scénářů počítá se stažením až 10 000 vojáků z celé východní Evropy. „Nemluvíme o stažení amerických sil, ale o ukončení rotace jedné brigády,“ zní oficiální vysvětlení. Jenže i když Pentagon zdůrazňuje, že závazek vůči evropské bezpečnosti zůstává pevný, čísla vypovídají jiný příběh.
Priorita se přesouvá na Pacifik
Toto rozhodnutí bylo očekávané vzhledem k prioritám Donalda Trumpa. Administrativa dává jasně najevo, že „tvrdá strategická realita brání Spojeným státům, aby se primárně soustředily na bezpečnost Evropy“. Jinými slovy: Čína je větší hrozba než Rusko.
Matthew Whitaker oznámil, že Spojené státy chtějí zahájit rozhovory o snížení počtu vojáků po summitu NATO, který se konal v červnu. Zajímavé je, že zatímco z Rumunska, Bulharska nebo Slovenska se jednotky stahují, Polsko může počítat dokonce s navýšením. Washington je připraven posílit přítomnost tam, kde o to Varšava výslovně žádá – a kde je ochota platit.
Nervozita na východě, pragmatismus na západě
Země na východním křídle NATO vyjadřují obavy z možného oslabení odstrašujícího účinku vůči Rusku. „Předčasné stažení by mohlo být pozvánkou k další ruské agresi,“ varují kritici. Někteří hovoří o „hluboce zavádějících a nebezpečných názorech některých úředníků na ministerstvu obrany“.
Oproti tomu jiní připomínají, že úpravy v rozmístění amerických sil nejsou neobvyklé a že i po této změně zůstává vojenská přítomnost USA v Evropě na vyšší úrovni než v minulých letech. Německo mezitím plánuje výrazně navýšit početní stavy své armády – jako by si v Berlíně konečně uvědomili, že spoléhat se výhradně na americký deštník nemusí být navždy udržitelné.
Ekonomická stránka věci
Když se americká armáda stahuje, místní ekonomika to pocítí. A není to jen o penězích. Americké základny znamenají pracovní místa, zakázky pro místní firmy, infrastrukturu. Jejich zmenšení nebo uzavření zanechává díry nejen v obranné strategii, ale i v regionálních rozpočtech.
Amerika dává Evropě najevo, že éra automatického bezpečnostního záruky pomalu končí. Otázkou zůstává, zda evropští spojenci dokážou vyplnit vznikající mezery – nebo zda budou jen nervózně sledovat, jak se americké jednotky balí a odcházejí směrem k Tichému oceánu.
Zdroj info: ČTK, defensenews.com, ecfr.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT



