Ukrajina a Švédsko nedávno podepsaly memorandum o záměru dodat napadené zemi až 150 stíhacích letounů JAS-39 Gripen. Prezident Zelenskyj označil tyto stroje za prioritu, švédský premiér Ulf Kristersson hovoří o dodávkách do tří let. Mezi podpisem a skutečným startem motorů nad Dniprem však leží propast – technická, finanční i politická. Co by Gripeny mohly Ukrajině přinést a proč je zatím brzy slavit?
Proč zrovna Gripen?
Švédský JAS-39 Gripen je jedna z nejuniverzálnějších stíhaček své generace. Na rozdíl od amerických F-16, které Ukrajina už dostává, nebo francouzských Mirage 2000, je Gripen navržen pro operace z krátkých a provizorních drah – což je v podmínkách válkou zdevastované infrastruktury klíčová výhoda. Radar AESA a systém elektronického boje Arexis z něj dělají nástroj schopný čelit moderním hrozbám. A co víc, Gripen je relativně levný na provoz, což v dlouhodobém konfliktu rozhodně není detail.
Prezident Zelenskyj to vyjádřil jasně: „Pro naši armádu jsou Gripeny prioritou. Jde o peníze, jde o schopnosti.“ Ukrajina potřebuje stroje, které dokážou operovat flexibilně, bez nutnosti dokonalé logistiky a za přijatelné náklady. Gripen tyto parametry splňuje lépe než většina konkurence.
Co z toho plyne pro bojiště?
Pokud by se dodávky skutečně realizovaly, Gripeny by mohly posílit ukrajinské letectvo v několika klíčových oblastech. Především by mohly chránit vzdušný prostor proti ruským raketám a dronům. Dále by poskytly podporu pozemním jednotkám přesnými údery. A v neposlední řadě by posílily elektronický boj a průzkum – oblasti, kde se moderní konflikty rozhodují.
Válka na Ukrajině ukázala, že drahá technika je zranitelná vůči levným dronům. Gripen však není jen o hrubé síle – jeho elektronické systémy a schopnost operovat z rozptýlených základen by mohly kompenzovat početní převahu protivníka.
Realita versus papír
Jenže tady začíná komplikovaná část. K dnešnímu dni nebyl Ukrajině dodán jediný Gripen. Dohoda je zatím jen smlouvou o záměru – nikoliv závaznou smlouvou. Švédský premiér hovoří o dodávkách do tří let, Zelenskyj doufá v první stroje už příští rok.
Výroba nových Gripenů verze E trvá přibližně tři roky. Saab sice potvrdil připravenost navýšit produkci na 40 až 60 letounů ročně, ale to vyžaduje masivní investice a politickou vůli. A pak je tu otázka financování. Část nákladů by mohla pokrýt zmrazená ruská aktiva, ale mechanismus jejich využití je stále nejasný. Švédská vláda „zvažuje různé dlouhodobé mechanismy“ – což zní spíš jako diplomatická fráze než konkrétní plán.
Ekonomický rozměr pro Švédsko
Pro Švédsko by dodávky Gripenů znamenaly nejen geopolitický vliv, ale i ekonomický impuls. Obranný průmysl tvoří zhruba 1,4 % švédského HDP a společnost Saab vykázala ve druhém čtvrtletí 2025 provozní zisk přibližně 4,35 miliard korun. Kontrakt na 100 až 150 stíhaček by byl největším exportním úspěchem v historii programu Gripen – a zároveň by posílil pozici Švédska jako klíčového dodavatele obranných technologií v Evropě.
Jenže je před nimi dlouhá cesta. Mezinárodní reakce jsou smíšené, výrobní kapacity omezené a Ukrajina zatím čeká i na slíbené F-16 a Mirage. Je tedy dohoda o Gripenech skutečným průlomem, nebo spíš politickým gestem s nejistým koncem?
Zdroj info: kyivindependent.com
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT






