V dnešním světě, kde umělá inteligence proniká do každé firmy i úřadu, se odehrává neviditelná bitva o naši bezpečnost. Podle průzkumu České asociace umělé inteligence z roku 2025 již 87 procent českých organizací AI aktivně využívá, ale pouze 21 procent z nich spravuje související rizika. Firmy se stávají klíčovými obránci, zatímco nové zákony v ČR a EU posilují jejich roli v boji proti kybernetickým útokům poháněným AI.
Umělá inteligence – technologie, která umožňuje strojům učit se, rozpoznávat vzory a rozhodovat se jako lidé – se stala dvojsečným mečem. Na jedné straně urychluje výrobu, financování či státní správu v Česku, kde ji používá 87 procent organizací. Na druhé straně však AI slouží útočníkům, kteří ji využívají k sofistikovaným phishingovým útokům, nebo k tvorbě deepfake videí – synteticky generovaných nahrávek napodobujících reálné lidi pro podvody. V porovnání s minulostí, kdy do roku 2023 byly AI útoky spíše experimentální, se nyní staly standardem. Automatizované malwarové kampaně se mění rychleji než viry z pandemie díky generativní AI, která produkuje nový obsah na základě dat. Rozšíření internetu věcí (IoT) otevírá nové dveře útočníkům, zatímco nedostatek znalostí u firem zvyšuje zranitelnost. Exponenciální růst AI v podnikání je nejen příčinou, ale i katalyzátorem těchto hrozeb.
Legislativní štít a ekonomické realitě
Česká republika reaguje rychle. Od 1. listopadu 2025 platí nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který rozšiřuje regulaci na 6 000 až 9 000 subjektů – výrazně více než dříve. Sankce? Až 250 milionů korun nebo 2 procenta globálního obratu za nedodržení. Kybernetická bezpečnost, ochrana systémů před digitálními útoky, se stává povinností. Evropský AI Act, účinný od února 2025, zakazuje nebezpečné aplikace a motivuje firmy zajišťovat AI gramotnost zaměstnanců.
Ekonomicky to znamená investice, které se vyplatí. Odborníci z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR zdůrazňují, že prevence pomocí AI technologií může snížit náklady na škody z útoků. Deepfaky podkopávají důvěru v média a instituce, ohrožují demokracii. Technologicky vidíme závod ve zbrojení: útočníci používají adversariální útoky – manipulace vstupů do AI modelů, které vedou k chybným rozhodnutím –, zatímco obránci zavádějí postkvantovou kryptografii proti budoucím hrozbám. Politicky EU balancuje mezi regulací a inovacemi, ale rychlost rozvoje AI je vyšší než tempo zákonodárců.
Kdo nás brání?
České firmy nejsou pozadu. Guardiants.cz se specializuje na bezpečnost velkých jazykových modelů, Legitas poskytuje právní poradenství k AI Actu. Calderon Czech Republic školí zaměstnance, zatímco startup Aisle, založený bývalým CEO Avastu Ondřejem Vlčkem, vyvíjí autonomní systémy pro detekci zranitelností. Mezinárodně dominují giganti jako Microsoft, CrowdStrike či Darktrace s platformami pro predikci útoků. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) dohlíží, zatímco Česká národní banka a Úřad pro ochranu osobních údajů kontrolují dodržování předpisů. Roste počet startupů zaměřených na detekci deepfake, což ukazuje, že se trh adaptuje.
Výhled do budoucnosti
V roce 2025 jsme uprostřed neviditelné války, kde firmy přebírají roli strážců. Pokud integrujeme AI do bezpečnosti – prediktivní systémy, sandboxy pro testování – můžeme očekávat optimalizaci a snížení rizik. Jinak hrozí eskalace: častější útoky, ztráta důvěry, ekonomické ztráty. Globální koordinace a investice do expertů by mohly přinést nové hranice bezpečnosti, včetně kvantové kryptografie.
Zdroj info: czech-ai.cz, SAP průzkum o AI, zakonyprolidi.cz, europa.eu, NÚKIB a MPO ČR
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
