Slovenský parlament nedávno schválil státní rozpočet na rok 2026, který slibuje snížení schodku veřejných financí na 4,1 procenta HDP. Nezávislá Rada pro rozpočtovou odpovědnost (RRZ) však tento cíl označuje za nereálný a odhaduje schodek až na 4,6 procenta. Rozpočet prošel hlasováním s podporou pouze vládních poslanců a několika nezařazených zákonodárců, což podtrhuje hlubokou politickou polarizaci.
Co rozpočet přináší
Slovenský návrh na rok 2026 počítá s příjmy veřejné správy kolem 62 miliard eur (43 % HDP) a výdaji 67,9 miliardy eur (47 % HDP). Schodek tak činí zhruba 5,9 miliardy eur. Vláda vsadila na konsolidační balík v hodnotě 2,7 miliardy eur, z poloviny tvořený zvýšením příjmů – progresivními daněmi a odvody – a z poloviny úsporami ve výdajích. Důchody porostou o 3,6 %, 13. důchody stagnují. Cílem je snížit deficit pod 3 % HDP do roku 2028. Ministr financí Ladislav Kamenický (Smer-SD) tvrdí, že rozpočet stabilizuje finance po pandemii a energetické krizi. RRZ varuje, že skutečný schodek může dosáhnout 4,6 % HDP a dluh se vyšplhá na 64 % HDP v roce 2026. Bez dalších reforem může překročit 70 % do roku 2029.
Kritika od opozice po experty
Hlasování bylo těsné: 79 hlasů pro, převážně od koalice premiéra Roberta Fica (Smer-SD). Vláda argumentuje, že přebírá „nejhorší dědictví“ a musí chránit sociální jistoty. Opozice to vidí jinak – Progresívne Slovensko a SaS mluví o „nejnebezpečnějším rozpočtu v moderní historii“ a varují před „řeckou cestou“. Kritizují, že vláda šetří málo sama a konsolidace zatěžuje občany i firmy. Sociální partneři se přidávají: RÚZ odmítá absenci prorůstových opatření, KOZ nesouhlasí se zvýšením zátěže zaměstnanců a ZMOS varuje před omezováním financí pro samosprávy. RRZ kritizuje rychlost schvalování a chybějící víceleté plány, což podtrhuje nedostatek transparentnosti.
Lekce z minulosti
V posledních deseti letech slovenské finance kolísaly jako loď v bouři: před pandemií COVID-19 byl deficit 1–2 procenta HDP, dluh pod 50 procent HDP (48,5 procenta v roce 2019). Pak přišla krize – deficity 5–6 procent, dluh přes 63 procent HDP v roce 2021. Na podzim 2025 je dluh 62,8 procenta HDP, stále bez zásadních reforem. Příčiny? Masivní výdaje na zdravotnictví, rodiny a firmy během pandemie a energetické krize, výpadky daňových příjmů, opožděné reformy ve veřejné správě, obraně či zdravotnictví a politické kompromisy ve jménu sociálního klidu. Dopady jsou viditelné. Občané pocítí vyšší daně a odvody, což sníží disponibilní příjmy a spotřebu. Firmy čeká zpomalení růstu, samosprávy menší investice do infrastruktury.
Výhled: Mezi optimismem a riziky
Co Slovensko čeká? Optimistický scénář: úspěšná konsolidace díky Plánu obnovy EU, chytré úspory a stabilní dluh pod 3 procenty HDP do roku 2028. Střední scénář: vysoké deficity vedou k dalším daním a slabému růstu. Pesimistický scénář: finanční krize, ztráta důvěry, dluh přes 70 procent HDP a tlak na eurozónu. Podle trendů z RRZ platí, že bez reforem se Slovensko ocitne v pasti dluhů – a my v Česku bychom měli sledovat, jak to ovlivní náš trh.
Zdroj info: Ministerstvo financí SR, Rada pro rozpočtovou odpovědnost, statistics.sk, ruz.sk, ČNB
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
