Evropská unie se rozhodla rázně postavit proti šíření nenávistných projevů, které ohrožují společenskou soudržnost. Francie, Rakousko a Nizozemsko prosazují, aby skupiny, které porušují hodnoty EU, přišly o financování z evropských fondů.
Tento krok, inspirovaný Aktem o digitálních službách (DSA), může změnit pravidla hry pro nevládní organizace i online platformy – ale zároveň vyvolává obavy z cenzury.
Rostoucí vlna nenávisti
Podle dat projektu Safenet, který monitoruje 19 zemí EU, bylo mezi lednem 2023 a červnem 2024 na platformách jako Facebook, Instagram, X, YouTube či TikTok hlášeno 14 006 případů nenávistných projevů. Z toho bylo odstraněno pouze 30 procent – tedy 4 158 případů. Trend pokračuje i v roce 2025, kdy Evropská komise proti rasismu a intoleranci (ECRI) upozorňuje na nárůst antisemitských a protimuslimských projevů, zejména od konce roku 2023. Organizace CCIE ve své zprávě za rok 2024 evidovala 1 037 islamofobních incidentů, což představuje nárůst o 25 procent oproti předchozímu roku. Z toho 59 procent tvořily případy diskriminace a 17 procent podněcování k nenávisti. Data ILGA-Europe z roku 2025 ukazují, že zákony proti nenávistným projevům na základě sexuální orientace platí ve 34 zemích, zatímco ochrana genderové identity existuje jen v 19 státech EU.
Nové zbraně EU
Evropská unie nereaguje jen slovy, ale i činy. Od února 2024 plně funguje Akt o digitálních službách (DSA), který nutí velké platformy rychle odstraňovat nezákonný obsah, včetně nenávistných projevů, a zajišťovat transparentnost algoritmů. V roce 2025 přibyl revidovaný Kodex chování proti online nenávisti, integrovaný do DSA, s hrozbou vysokých sankcí za nedodržení. To je výrazný posun oproti dobrovolným dohodám z roku 2016, které měly jen omezený efekt. Teď přichází na řadu financování. Francie, Rakousko a Nizozemsko požadují, aby granty a dotace EU směřovaly pouze k těm, kdo dodržují demokracii, právní stát a lidská práva. Skupiny šířící nenávist by tak mohly přijít o peníze z EU fondů. Francie navrhuje i prověřování jednotlivců napojených na tyto organizace. Tento přístup vychází z nařízení o podmíněnosti právního státu z roku 2021, které už umožňuje omezit finance státům porušujícím zásady EU.
Mezi podporou a varováním
Francie je razantním lídrem a tvrdí, že bez podmíněného financování ztratí EU důvěru veřejnosti. Rakousko podporuje zpřísnění, ale varuje před zneužitím k omezování svobody projevu. Nizozemsko volá po jasných pravidlech a právní jistotě. Naopak experti a občanské organizace upozorňují, že nejasná definice nenávisti může vést k širokému výkladu a riziku cenzury. Platformy jako Meta či TikTok přiznávají potíže s vyvažováním mezi moderováním obsahu a svobodou projevu. Důvody jsou jasné – radikalizace, ekonomické napětí a nekontrolované sociální sítě. Dopady? V Česku hrozí tlak na neziskový sektor, nové povinnosti pro platformy a možné pokuty za neodstraněný obsah.
V příštích letech můžeme čekat přísnější kontroly financování a rostoucí tlak na platformy. Scénáře zahrnují vznik alternativních sítí kvůli obavám z cenzury, nebo větší důraz na evropské hodnoty.
Zdroj info: CCIE zpráva, ILGA-Europe, Politico.eu, eur-lex.europa.eu
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
