Moskva ostře reagovala na slova Donalda Trumpa, který ruskou ekonomiku označil za hroutící se kvůli frontám na benzín a válečným výdajům. Kreml to označil za nepodloženou dezinformaci a zdůraznil stabilitu systému. Přesto data ukazují na zpomalení růstu, vysokou inflaci a tlak sankcí – je to skutečně jen dočasný problém, nebo hlubší krize?
Trump versus Kreml
Donald Trump prohlásil, že ruská ekonomika se hroutí pod vahou války na Ukrajině. Fronty u čerpacích stanic a nedostatek paliva podle něj dokazují neudržitelnost Putinovy politiky. Moskva na to okamžitě zareagovala: mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil slova za „nepravdivá a nepodložená“, zatímco vicepremiér Alexandr Novak připomněl, že zásobování palivy je stabilní a problémy jsou jen lokální a jsou způsobené útoky na infrastrukturu.
Ekonomické indikátory pod lupou
Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) se růst HDP v roce 2025 očekává na pouhých 0,6 procenta, což je výrazný pokles oproti 4,1 procenta v roce 2023 a 4,3 procenta v roce 2024. Nominální HDP se pohybuje kolem 2,2 bilionu dolarů, což Rusko vrací na úroveň roku 2013. Inflace? Kolem 8 procent, s úrokovými sazbami centrální banky na 17 až 21 procentech, což dusí investice, jak varoval sám prezident Vladimir Putin. Nezaměstnanost je oficiálně nízká – 2,2 procenta – ale to je spíš paradox demografické krize a emigrace než úspěch. Výdaje na obranu pohlcují 6,3 procenta HDP a 40 procent rozpočtu, zatímco schodek rozpočtu za prvních sedm měsíců 2025 dosáhl 4,88 bilionu rublů – 4,5krát víc než loni. Příjmy z ropy a plynu klesly o 26 procent, denní export uhlovodíků na 546 milionů eur, nejnižší hodnotu od invaze v roce 2022. A Fond národního blahobytu? Jeho likvidní aktiva se ztenčila 2,5krát od začátku války – k červnu 2025 činila méně než polovinu stavu z konce loňského roku.
Od Krymu k válce
Vše začalo anexí Krymu v roce 2014, kdy Západ zavedl první sankce: omezení kapitálu pro ruské banky a firmy. Rusko odpovědělo embargem na dovoz potravin a podporou domácí výroby, což vedlo k recesi spojené s propadem cen ropy. Mezi lety 2017 a 2021 přišla stabilizace díky politice substituce dovozu, ale invaze na Ukrajinu v roce 2022 vše změnila – nové sankce zmrazily rezervy, odpojily Rusko od systému SWIFT a omezily energetický export. Ekonomika se přeorientovala na válečný model – masivní výdaje na zbrojení, zatímco civilní sektory stagnují. Dnes vidíme důsledky: demografickou krizi, odliv talentů a technologické zaostávání.
Krize, nebo dezinformace?
Ruský postoj je jasný: „Žádná krize, jen dezinformace,“ tvrdí Peskov a Novak, kteří mluví o imunitě vůči sankcím a vyrovnané spotřebě. Trump to vidí dramaticky – fronty na benzín jako symbol zhroucení, kritika Putinovy války. Analytici volají po opatrnosti: ano, problémy jsou vážné – sankce, inflace, demografie – ale kolaps v krátkém horizontu nehrozí díky státní kontrole a investicím do zbrojení. Kritici uvnitř i venku varují před deformacemi: válečný průmysl na úkor civilního, rostoucí daně a klesající životní úroveň.
Stagnace místo kolapsu?
Rusko se brání proti Trumpovu „verdiktu“, ale čísla ukazují na stagnaci, ne na růst. Prognóza pro rok 2026 s 1,3procentním růstem HDP a přetrvávající inflací naznačuje dlouhodobé potíže: závislost na Asii, riziko sociálních nepokojů a napjaté vztahy s EU. My v Česku bychom měli sledovat, jak se sankce projeví – chrání nás, ale i formují náš svět. Kolaps? Možná ne teď, ale bez změn to bude jen otázkou času.
Zdroj info: Mezinárodní měnový fond, Rosstat, Eurostat, 2025, Tiskové konference Peskov a Novak
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
