Evropská komise nedávno představila ambiciózní obranný plán, který má zajistit bezpečí každého kousku evropského území. Dokument s názvem „Plán připravenosti na obranu 2030“ reaguje na rostoucí hrozby, zejména z ruské strany, a volá po masivních investicích do vojenské připravenosti. Pro nás v Česku to znamená nejen vyšší výdaje na obranu, ale i šanci pro domácí průmysl zapojit se do hlubší evropské spolupráce.
Co plán přináší v praxi
Evropa se rozhodla posílit své obranné kapacity. Podle zprávy Evropské komise má tento plán mobilizovat až 800 miliard eur do roku 2030. Tyto prostředky budou směřovat do různých nástrojů, jako je program SAFE s půjčkami v objemu 150 miliard eur nebo Evropský obranný průmyslový program s granty přes 1,5 miliardy eur. Cílem je zvýšit podíl společných obranných nákupů z dnešních necelých 20 procent na 40 procent do roku 2027. Do roku 2030 by navíc mělo 60 procent dodávek pocházet z evropských nebo ukrajinských firem.
Plán identifikuje devět prioritních oblastí – od protivzdušné obrany přes kybernetickou bezpečnost a umělou inteligenci až po drony a námořní kapacity. Například v oblasti hybridních hrozeb – tedy kombinace kyberútoků, dezinformací a vojenských akcí – se EU chystá posílit své kapacity pro rychlé nasazení až 5 000 vojáků.
Od Krymu po invazi
Do roku 2014 byla spolupráce s Ruskem stále vnímána jako naděje na partnerství – společné bezpečnostní struktury, dialog, ekonomické vazby. Pak přišla anexe Krymu a podpora separatistů na Donbasu. EU reagovala sankcemi a od té doby se vztahy zcela zablokovaly.
Od roku 2016 označuje Unie Rusko za strategickou hrozbu, což vedlo ke vzniku nástrojů jako PESCO (stálá obranná spolupráce) nebo Evropský obranný fond (EDF), který podporuje výzkum nových technologií. Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 tento vývoj dramaticky urychlila. EU se stala největším veřejným investorem do ukrajinského obranného průmyslu.
Příčiny jsou zřejmé: ruská agrese ohrožuje stabilitu, přetrvává nejistota ohledně role USA v NATO, roste závislost na externích dodavatelích a přibývá kyberhrozeb. Strategický kompas EU z roku 2022 tento trend potvrdil – a nyní přichází Bílá kniha o obraně, která má odstranit mezery v evropské připravenosti.
Východ versus jih
Východoevropské státy jako Polsko či Česko plán vítají – podporují robustní zbrojení, protože se nacházejí na možné frontové linii. Naopak jižní Evropa volá po větší vyváženosti a důrazu na diplomacii. Kritici upozorňují na vysoké náklady: doložka Paktu stability umožní vyšší deficity, ale může zatížit sociální rozpočty. Rusko plán vnímá jako provokaci – odpovídá vojenskými cvičeními Západ-2025 a diplomatickou kritikou, kterou označuje evropskou strategii za ohrožení své bezpečnosti.
Každý centimetr pod ochranou
EU uvažuje o třech scénářích: dobrovolná spolupráce, sdílená obrana s hlubší integrací nebo plně evropská armáda v koordinaci s NATO. Klíčové budou geopolitické faktory hlavně Rusko a Čína – a také ekonomická síla jednotlivých států. Technologie jako umělá inteligence, satelitní systémy a drony budou hrát zásadní roli, ale politická jednota zůstává základem. Pro Česko to znamená bezpečnější hranice, ale i rozpočtové výzvy. Pokud se plán podaří, Evropa skutečně ochrání každý centimetr svého území.
Zdroj info: Politico, Europa.eu, Reuters, ČTK
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT