Německý kancléř Friedrich Merz nedávno varoval, že Evropa se stává pouhým pěšákem v ekonomické partii mezi USA a Čínou. Jeho slova, pronesená v kontextu pomalého růstu a rostoucích obchodních bariér, rezonují v době, kdy EU bojuje o svou strategickou autonomii.
Od partnera k rizikovému hráči
Představme si Evropu jako tým, který po skončení studené války v roce 1989 snil o roli rovnocenného partnera USA. Byli jsme spojenci v NATO, ale ekonomicky jsme se snažili budovat vlastní sílu. Pak přišel rok 2001 a přijetí Číny do Světové obchodní organizace – to byl bod zlomu. Čína explodovala růstem, zatímco globální krize v roce 2008 Evropu oslabila. Nástup Donalda Trumpa v roce 2017 – a nyní znovu – přinesl protekcionismus a cla, která dusí evropský export. Pandemie covidu-19 a válka na Ukrajině v roce 2022 odhalily závislosti: na ruském plynu, americké bezpečnosti i čínských surovinách. Dnes hledá EU kompromis mezi těmito dvěma giganty, ale Merzovo varování zní jasně – bez reforem riskujeme roli podřízeného hráče.
Čísla, která bolí
HDP Evropské unie roste jen o 1,1 procenta – mírně, ale nedostatečně. Německo, náš největší obchodní partner, se teprve zotavuje z recese s růstem pouhých 0,2 procenta letos, přičemž pro rok 2026 se očekává 1,3 procenta. Naopak USA rostou mezi 1,4 a 2,8 procenty a Čína si drží růst 4,8 procenta HDP. To není jen statistika – to je realita, ve které náš export do USA klesá. Německo, největší exportér v EU, zaznamenává měsíční pokles o 0,5 procenta. Čína mezitím diverzifikuje trhy: její vývoz do EU vzrostl o 14 procent a do Afriky dokonce o 56 procent.
Merz od května 2025 volá po reformách – důchodové, energetické i sociální – aby Evropa neupadla do závislosti. Americký protekcionismus, včetně nové dohody o celním stropu 15 procent a čínská kontrola vzácných surovin jsou varovné signály. EU reaguje politikou „de-riskingu“: zavádí vyšší cla na čínskou ocel a elektromobily.
Evropská komise zároveň spustila „podzim reforem“ zaměřený na omezení byrokracie a podporu inovací.
Jak se nestát figurkou
Názory v Evropě se různí. Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové a Emmanuela Macrona zdůrazňuje hlubší integraci – společné investice do technologií a obrany jako cestu ke strategické autonomii. Optimisté tvrdí, že s velikostí našeho trhu nemusíme zaostávat, pokud zrychlíme reformy. Naopak skeptici z menších států, včetně Česka, varují před přílišnou centralizací a tlakem zelené legislativy na průmysl. Merz a další evropští lídři proto volají po větší soběstačnosti, aby Evropa nebyla figurkou v šachové partii USA a Číny.
Čas na tah Evropy
Merzovo varování je výzva k akci. V základním scénáři čeká EU mírný růst. Reformy mohou urychlit jednotný trh, podpořit inovace a zvýšit konkurenceschopnost, nebo může eskalace obchodních sporů přinést deindustrializaci a fragmentaci. Klíčem je politická vůle – a rovnováha mezi zelenou a digitální transformací.
Zdroj info: Politico, Eurostat, imf.org, ČSÚ
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT