Aktuálně:

Nobelovka za ekonomii 2025: Inovace mění svět – a Česko zaspává!

21.10.2025, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Nobelovka za ekonomii 2025: Inovace mění svět – a Česko zaspává!

Královská švédská akademie věd ocenila Nobelovou cenou za ekonomii tři významné vědce – Joela Mokyra, Philippa Aghiona a Petera Howitta – za výzkum vlivu inovací na hospodářský růst. Jejich práce ukazuje, jak nové technologie nejen nahrazují staré, ale stávají se motorem dlouhodobé prosperity. Pro Česko, kde inovace mohou podle studie McKinsey přidat k HDP až 360 miliard korun do roku 2030, to znamená opravdovou výzvu.

Od teorie ke skutečnosti

Joel Mokyr, profesor na Northwestern University, získal cenu za historický pohled na to, co umožňuje udržitelný technologický pokrok. Klíčem je podle něj otevřená společnost, kde se nové myšlenky volně šíří – stejně jako v době průmyslové revoluce. Druhou polovinu ceny si rozdělili Philippe Aghion a Peter Howitt, autoři slavného modelu „kreativní destrukce“. Ten popisuje, jak inovace ničí zastaralé firmy a technologie, ale zároveň vytvářejí nové příležitosti a zvyšují produktivitu. Tento proces dnes pohání umělá inteligence, automatizace či obnovitelné zdroje – a právě ony stojí za proměnou ekonomik po celém světě. Inovace zlepšují produkty i služby, ale zároveň přinášejí rizika: ztrátu pracovních míst či růst nerovností.

Evropa brzdí, Česko ztrácí dech

Globální investice do inovací v roce 2024 stagnovaly kvůli geopolitické nejistotě, přesto se rozvíjejí oblasti jako superpočítače či levné baterie. Evropská unie dlouhodobě roste, ale Česko se propadlo o 8,4 % v Globálním inovačním indexu za rok 2025. Výdaje na výzkum a vývoj klesly na 1,83 % HDP, pod evropský průměr 2,24 %. EU sice posílila podporu přes programy Horizont Evropa či AI Act, ale český systém zůstává roztříštěný a svázaný byrokracií.

Příležitosti i bolest růstu

Inovace jsou hlavním tahounem české ekonomiky – až 90 % firem do nich investuje, průměrně půl milionu korun ročně. Startupy jako Rossum (AI) nebo Rezolv Energy (obnovitelné zdroje) ukazují, že i z Česka mohou vyrůstat světoví hráči. Ale každá změna má svou cenu: automatizace ohrozí až 355 tisíc pracovních míst do roku 2035, zatímco roste poptávka po expertech na AI a datovou analýzu. Společnost čelí digitálním nerovnostem i otázkám etiky umělé inteligence.

Budoucnost: Kdo zvládne inovace, vyhraje

Do roku 2030 by AI mohla zvýšit světové HDP o 14 %, tedy o 15,7 bilionu dolarů. Pro Česko bude klíčové investovat do vzdělávání a propojit výzkum s průmyslem. Laureáti letošní Nobelovy ceny připomínají, že inovace nejsou luxus, ale nutnost. Pokud je zvládneme využít, můžeme být lídrem regionu – jinak riskujeme, že nám vlak ekonomické budoucnosti ujede.

Zdroj info: Globální inovační index 2025, WIPO, europa.eu, mckinsey.com, pwc.com, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.