Ruská vláda pod vedením Vladimira Putina navrhuje pro rok 2026 zvýšení daní, aby pokryla obrovské náklady na válku. I přes mírný pokles výdajů na armádu zůstává její podíl na rozpočtu rekordní, což znamená vyšší břemeno pro obyvatele. Jak to ovlivní ruské domácnosti a co to říká o budoucnosti ekonomiky?
V Rusku se právě teď rozhoduje o osudu státního rozpočtu na příští rok. Když se podíváme na čísla, je jasné, že válka na Ukrajině se stala nejen vojenskou, ale i ekonomickou prioritou číslo jedna. Podle návrhu ministerstva financí, které vede Anton Siluanov, se daň z přidané hodnoty (DPH) zvedne z 20 na 22 procent. To má přinést do státní pokladny více než bilion rublů ročně, což je zhruba 10 miliard eur. Pro obyčejného člověka to znamená, že ceny zboží a služeb půjdou nahoru – a to v době, kdy inflace už teď dosahuje oficiálně 5,9 procenta.
Rekordní výdaje na obranu
Státní rozpočet je nyní z velké části zaměřen na financování vojenských operací. Pro rok 2025 alokovalo Rusko na obranu 13,5 bilionu rublů, což je 32,5 procenta celkových výdajů – nejvíce od rozpadu Sovětského svazu. Na rok 2026 se čeká mírný pokles na 13 bilionů, ale podíl obrany a vnitřní bezpečnosti na rozpočtu stoupne na 38 procent. Proč právě teď? Putin sám odkazuje na historii: během amerických válek v Koreji a Vietnamu zavedly Spojené státy dočasné válečné daně pro bohaté, aby financovaly konflikt. Ale v Rusku to není dočasné – je to signál dlouhodobé mobilizace.
Dlouholetá rovnostářská daň z příjmu 13 procent, která platila více než 20 let, se teď mění. Od roku 2025 je nahrazena progresivním modelem: od 13 do 22 procent pro ty, kdo vydělávají nad 50 milionů rublů ročně. To se dotkne asi 3,2 procenta pracovní síly, tedy kolem dvou milionů lidí, a má přinést další 2,6 bilionu rublů, jak oznámil Siluanov. Navíc stoupne daň z příjmu firem z 20 na 25 procent a přijde nová pětiprocentní daň z hazardních her. Snížení prahu pro registraci DPH z 60 na 10 milionů rublů obratu zasáhne malé podnikatele. Všechny tyto kroky jsou podle analytiků reakcí na sankce, které omezují export ropy a plynu – tradiční pilíř ruské ekonomiky.
Dopady na obyvatelstvo a ekonomiku
A teď ta nejtěžší otázka: kdo za to skutečně zaplatí? Vyšší DPH přidá k inflaci 0,6 až 0,7 procentního bodu, přičemž úroková sazba centrální banky už v srpnu dosáhla 17 procent. Reálné mzdy stagnují nebo klesají, což zhoršuje životní úroveň. Vláda plánuje škrty v sociálních výdajích, aby uvolnila prostor pro armádu. Nezávislí ekonomové kritizují: vláda přenáší náklady války na lidi bez transparentnosti. Pro nízkopříjmové vrstvy to znamená dražší chleba a benzín, zatímco bohatí pocítí progresivní daň – ale i oni se brání, protože sankce brzdí růst.
V Rusku panuje tichá apatie, protesty dusí represe, ale nespokojenost roste skrytě. Oficiálně to vláda obhajuje jako krok k fiskální stabilitě bez zadlužení. Progresivní daň má být „spravedlivá“, zaměřená na elitu.
Co nás čeká?
Nejpravděpodobnější je scénář militarizované stagnace: válka pokračuje, ekonomika roste jen o 1–1,5 % ročně a civilní sektory zaostávají. Pokud sankce zesílí, může Rusko sklouznout do recese s rostoucím deficitem a sociálním napětím. V krajním případě – při vojenském neúspěchu – by následoval hospodářský kolaps. Daňové zatížení dál poroste, protože Kreml chce financovat válku bez dalšího zadlužení. Putinovo Rusko tak zůstává uvězněné v pasti, kde válka požírá ekonomiku a obyvatelé platí účet.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba
Zdroj info: Forbes, t-online.de
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
