Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje: každý třetí lékař a zdravotní sestra v Evropě trpí příznaky deprese nebo úzkosti. Tato alarmující zpráva, založená na průzkumu více než 90 tisíc pracovníků, odhaluje hlubokou krizi ve zdravotnictví. Nejde jen o osobní tragédie – ohrožuje to péči nás všech a stojí ekonomiku stovky miliard eur.
Alarmující realita duševního zdraví
Zdravotníci, kteří se starají o naše zdraví, sami čelí neviditelným nepřátelům. Zpráva WHO „Duševní zdraví sester a lékařů (MeND)“ přináší čísla, která jsou znepokojivá. Podle dat z 27 zemí EU, Islandu a Norska vykazuje přibližně 33 procent zdravotníků symptomy deprese či úzkosti. To je jako kdyby třetina vaší rodiny nebo týmu na pracovišti najednou ztratila vitalitu.
Deprese není jen smutek, je to duševní porucha, která přináší dlouhodobý pocit prázdnoty, ztrátu zájmu o život a neschopnost fungovat normálně, jak vysvětluje WHO. Úzkost pak přidává vrstvu strachu z budoucnosti, která v nemocničním prostředí, plném nouzových situací, působí jako neustálý tlak. V Česku to není jinak – podle studií z let 2020–2022 trpí syndromem vyhoření, tedy emočním a tělesným vyčerpáním z práce, více než polovina zdravotníků (53 %). Prevalence deprese u lékařů se od roku 2014 téměř zdvojnásobila, z 2,6 na 4,75 procent těžkých případů, a příznaky pociťuje více než třetina.
Příčiny krize
Proč k tomu dochází? Zpráva WHO ukazuje na kombinaci faktorů, které se hromadí jako sněhová lavina. Každý třetí zdravotník zažil v posledním roce šikanu nebo výhrůžky násilím, deset procent bylo fyzicky napadeno nebo sexuálně obtěžováno. Přidejte k tomu přesčasy: 25 procent lékařů pracuje přes 50 hodin týdně, což vede k chronickému vyčerpání. Nejistota zaměstnání pak solí ránu – 32 procent lékařů a 25 procent sester má jen smlouvy na dobu určitou, bez stability, kterou by mnozí z nás považovali za samozřejmost.
V Česku to známe příliš dobře. Nedostatek personálu, nízké rozpočty na zdravotnictví a důsledky pandemie – strach z nakažení, ztráty pacientů – zesílily emoční zátěž. Nedostatečná podpora od vedení, absence finančního ocenění a nedostatek času na regeneraci dělají z práce past. Jak říká zpráva WHO, psychické bezpečí na pracovišti, tedy pocit, že jste chráněni a podporováni, je zde často iluzorní.
Dopady: Nejen na pacienta, ale i na ekonomiku
Tyto problémy nejsou soukromou záležitostí. Až 40 procent postižených si vzalo v uplynulém roce nemocenskou, což zvyšuje absenci a snižuje produktivitu. Mezi 11 a 34 procenty zdravotníků zvažuje odchod z profese, což ohrožuje udržitelnost systémů v Evropě. Kvalita péče klesá: více chyb, horší komunikace s pacienty, delší čekací doby. V nemocnicích to vede k nižší spokojenosti pacientů a riziku pro jejich bezpečnost.
Z ekonomického hlediska stojí deprese a úzkosti EU více než 4 % HDP, více než 600 miliard eur ročně, z čehož přímé náklady na péči jsou 190 miliard eur. Jen deprese spojená se stresem na práci vyjde na 100 miliard eur. V Česku to znamená vyšší výdaje na nemocenské a těžší nábor při kritickém nedostatku personálu. Jsme v situaci, kdy investice do duševního zdraví nejsou luxusem, ale nutností – jinak zaplatíme draze.
Různé pohledy
Ekonomičtí analytici v tom vidí jasnou kalkulaci: investice do podpory zdravotníků se vrátí v podobě úspor. Podle Evropské komise je to morální i ekonomická nutnost. Sociálně? Odborníci, jako ti z České lékařské komory zdůrazňují, že špatné podmínky jsou příčinou, nikoli slabostí jednotlivců. Někteří odborníci volají po větší osobní odolnosti, což však působí paradoxně ve chvíli, kdy selhává samotný systém. Politicky Evropa tlačí na koordinaci, ale v ČR kritizujeme pomalost – jen necelých 40 ze 100 plánovaných Center duševního zdraví (CDZ) funguje.
Čas na změnu, nebo kolaps?
Budoucnost závisí na nás. Očekávají se investice do prevence, rozšíření CDZ v ČR a programů jako EU4Health. Bez politické vůle a financování – duševní zdraví v současnosti dostává jen 2 procenta rozpočtů, se však ledy pohnou těžko.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba
Zdroj info: Zpráva WHO (Mental Health of Nurses and Doctors), europa.eu, lkcr.cz, mzcr.cz